Toulky minulostí


Matriky zemřelých v 1. světové válce

V minulých letech jsme vás vždy na jaře informovali o nových přírůstcích v databázi padlých v 1. světové válce spravované Vojenským ústředním archivem Praha. Letos pro vás takovou zprávu zatím nemáme, na záznamy o padlých v roce 1917 si budeme muset ještě počkat. Novinky však pro ty, kteří hledají padlé z 1. světové války, přeci jen máme a týkají se digitální studovny Ministerstva obrany, o které jsme psali loni v únoru a kterou naleznete na kramerius.army.cz. Tento další zajímavý projekt nabízí ke studiu matriky zemřelých vybraných pěší pluků zhruba z let 1900 až 1930, tedy včetně období 1. světové války. Jedná se konkrétně o pěší pluky československé armády 1, 2, 3, 5, 6, 8, 9, 10, 11 a 43 a jejich předchůdce, a to jak z rakousko-uherské armády, tak z legií. V matrikách pěšího pluku 1 České Budějovice tak například najdeme zápisy pro bývalý pěší pluk 91 a zeměbranecký (střelecký) pěší pluk 29 rakousko-uherské armády, v matrikách pěšího pluku 2 Litoměřice zase zápisy pro bývalý 2. střelecký pluk ruských legií a zeměbranecký (střelecký) pěší pluk 10 rakousko-uherské armády apod. Zápisy jsou poměrně podrobné a poskytují tak velmi cenný zdroj informací. Navíc v digitální studovně Ministerstva obrany lze najít také další zajímavé dokumenty, především dobové publikace.

Pavel Šrámek | Pondělí 1.05.2017, 11:57 | Informace, zajímavosti, akce | 426x


Kde hledat informace o účastnících 2. světové války

Po návodech, kde hledat informace o účastnících 1. světové války a o příslušnících čs. předválečné armády, přinášíme návod, jak postupovat při hledání informací o účastnících 2. světové války v letech 1939 až 1945. Pokud dotyčný byl příslušníkem čs. zahraniční armády, je to poměrně jednoduché. Na webu Vojenského ústředního archivu Praha (www.vuapraha.cz) je k dispozici databáze příslušníků čs. vojenských jednotek v zahraničí (www.vuapraha.cz/…dierdatabase), kde si můžete najít svého předka a základní informace o něm. V případě, že potřebujete více informací, můžete požádat Vojenský ústřední archiv Praha o další dokumenty. Kromě již standardních kmenových listů vojáků základní služby a kvalifikačních listin vojáků z povolání, o nichž jsme blíže psali v předchozím návodu loni v listopadu, jsou k dispozici pro příslušníky čs. letectva ve Velké Británii tzv. karty letců, dále existuje obdobná kartotéka pro příslušníky vládního vojska. Pokud se dotyčný zúčastnil domácího odboje, například jako odbojář nebo partyzán, je situace složitější. Nejlepší bude obrátit se přímo na Vojenský ústřední archiv Praha a požádat o zjištění, zda na dané jméno není uložen spis se žádostí o udělení osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb., případně přiznání charakteru partyzána podle zákona č. 34/1946 Sb. Podle těchto zákonů žádali samotní odbojáři nebo jejich pozůstalí o uznání odbojové činnosti a spisy zpravidla obsahují vedle základního dotazníku podrobnosti o jejich působení za války. Ve Vojenském ústředním archivu Praha jsou též k dispozici dotazníky účastníků domácího odboje, případně prověrkové materiály na jednotlivé partyzánské a odbojové skupiny. Byl-li účastník odboje v letech 1945 až 1950 za svoji odbojovou činnost vyznamenán, je možno využít i kartotéku vyznamenaných osob a návrhy na vyznamenání, i když v řadě případů se jedná pouze o hromadné seznamy zahrnující desítky až stovky jmen. U osob odsouzených německými soudy je dále možné obrátit se na Archiv bezpečnostních složek Praha. V tomto archivu jsou uloženy jednak vybrané trestní a soudní spisy německých soudů v Protektorátu Čechy a Morava z let 1939 až 1945 a dále soudní spisy týkající se převážně osob žijících na území Čech, které byly mezi lety 1938 až 1945 souzeny německými soudy za politické přečiny proti Třetí říši. Jako tradičně doporučujeme ještě zkusit obrátit se také na místně příslušný státní okresní archiv (jejich seznam viz www.statnisprava.cz/….nsf/i/d0006). V dokumentech dané obce uložených v příslušném okresním archivu lze někdy najít informace o účastnících odboje za 2. světové války. V knihovnách těchto archivů zase mohou být uloženy publikace o odboji v daném regionu.

Pavel Šrámek | Neděle 19.03.2017, 17:33 | Informace, zajímavosti, akce | 432x


Moravští vojáci na frontách Velké války

obrazek V listopadu loňského roku bylo v Brně otevřeno první komunitní centrum pro válečné veterány, jehož úkolem je zajišťovat podporu válečným veteránům a jejich rodinám, ale také nabízet různé vzdělávací aktivity a společenský program. Mezi první aktivity nového centra patří série celkem pěti přednášek s názvem „Moravští vojáci na frontách Velké války“, kterou připravil spolek Signum Belli 1914 o moravských (ale i českých) vojácích v 1. světové válce 1914 až 1918 s cílem připomenout jejich pestré osudy a pomoci těm, kteří hledají informace o svých předcích. Člen spolku Radim Kapavík postupně představí své zkušenosti a seznámí nejen s výsledky pátrání po archivech, ale také s výsledky jeho cest za hledáním válečných hřbitovů a hrobů účastníků 1. světové války jak v Haliči, tak ve Slovinsku a Itálii. První ze série přednášek se koná již 27. 2. od 18 hodin v brněnském komunitním centru pro válečné veterány v prostorách vojenské ubytovny na ulici Dobrovského 27C. Věnovat se bude vojenské službě v rakousko-uherské armádě, její organizaci a fungování, a také třeba výstroji rakousko-uherského vojáka.

Pavel Šrámek | Pondělí 20.02.2017, 08:22 | Informace, zajímavosti, akce | 322x


Legiovlak opět na cestách

obrazek

I v letošním roce vyjede na cestu po městech České republiky Legiovlak. Jak už asi všichni ví, jedná se o jeden z projektů Československé obce legionářské k 100. výročí československých legií, konkrétně repliku vlaku používaného čs. legionáři v Rusku. Tentokrát zamíří především do východních Čech a blízkého okolí. Svoji jízdu zahájí v polovině března v Chlumci nad Cidlinou, následovat bude Jičín, Nová Paka, Trutnov, Náchod, Letohrad, Ústí nad Orlicí, Kolín, Kutná Hora, Přelouč, Pardubice, Chrudim, Moravská Třebová, Vysoké Mýto, Litomyšl, Lysá nad Labem nebo Rokytnice v Orlických horách. Po červencové zastávce v Blansku stráví tentokrát srpen a září na Slovensku. Po svém návratu stihne ještě projet v říjnu a listopadu Znojmo, Třebíč, Havlíčkův Brod, Jindřichův Hradec, Tábor, Prachatice, Český Krumlov, Vimperk a poslední zastávkou se stanou Sušice. Jak se už stalo tradicí, i v letošním roce se Legiovlak rozrostl, když k dosavadním vagonům přibyl velitelský vůz. Ti, co už Legiovlak viděli, tak mají důvod si návštěvu případně zopakovat. Aktuální informace včetně virtuální prohlídky Legiovlaku najdete na www.legiovlak.cz.

Pavel Šrámek | Pondělí 6.02.2017, 22:03 | Informace, zajímavosti, akce | 761x


Vyhlášení výsledků Ceny za velmi dobrý počin na poli dějin čs. předválečné a poválečné armády za rok 2015

Úvodem letošního roku bych rád smázl jeden rest z loňska. Jedná se o vyhlášení letošní Ceny za velmi dobrý počin na poli dějin čs. předválečné a poválečné armády. Zpočátku to vypadalo na vítězství knihy o historii českých speciálních sil, ale pak se ozvali příznivci československého předválečného opevnění a stanovili letošního vítěze. Kolegům z webu www.opevneni.cz proto blahopřeji.

Děkujeme všem hlasujícím za obrovský zájem o anketu.

1. Cesta Legiovlaku po krajských městech České republiky (140 hlasů)
2. Otevření stálé expozice v rodném domku Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích (74 hlasů)
3. Speciální historický seriál Lidových novin věnovaný konci 2. světové války (39 hlasů)
4. Zpřístupnění unikátní interaktivní mapy objektů čs. předválečného opevnění na http://mapa.opevneni.cz (277 hlasů)
5. Vydání práce Josefa Fetky Československá válečná armáda 1918–1939 (78 hlasů)
6. Vydání 1. dílu Historie českých speciálních sil mapující výsadkové vojsko a jednotky zvláštního určení čs. armády v letech 1947 až 1969 (151 hlasů)

Václav Bartoš | Sobota 4.02.2017, 15:42 | Cena za velmi dobrý počin na poli dějin čs. armády | 204x


Vzpomínky budovatele čs. opevnění

obrazek Nakladatelství FORTprint specializující se na literaturu o opevnění vydalo jako svůj 35. svazek knihu „Čs. opevnění ve vzpomínkách a dokumentech plk. Ing. Josefa HUBÁLKA“. Plukovník Josef Hubálek byl odborníkem na opevňování v československé předválečné armádě, který se jako přednosta stavebně-administrativní skupiny Ředitelství opevňovacích prací významně podílel na výstavbě opevnění ve 2. polovině 30. let minulého století. Pod jeho vedením se mimo jiné zrodil nový objekt lehkého opevnění, známý jako řopík. Kniha je sestavena z dokumentů a fotografií dochovaných v pozůstalosti Josefa Hubálka, kterou se téměř po 40 letech od úmrtí podařilo získat. Rozsah dochovaných materiálů v této pozůstalosti je značný – obsahuje stovky stran textů, korespondence i unikátních archivních dokumentů a výkresů z Ředitelství opevňovacích prací, takže bylo nutné provést výběr. Hlavní text, což jsou Hubálkovy vzpomínky zachycující jeho vojenské působení od nástupu do rakousko-uherské armády, je ovšem otištěn v plném rozsahu. Novou knihu, která je v mnoha ohledech výjimečná a určitě zaujme nejen zájemce o opevnění, je možné objednat přímo v nakladatelství FORTprint nebo v e-shopech nabízejících pevnostní literaturu, třeba na www.bunkry.cz nebo www.boudamuseum.com.

Pavel Šrámek | Úterý 10.01.2017, 20:22 | Informace, zajímavosti, akce | 385x


Kde hledat informace o příslušnících čs. předválečné armády

Po návodu, kde hledat informace o účastnících 1. světové války, přinášíme další návod, tentokrát kde hledat informace o příslušnících čs. předválečné armády. Pokud byl dotyčný vojákem z povolání (dobově tzv. vojenský gážista) čs. předválečné armády, je možné začít procházením Schematismů čs. branné moci. Schematismy byly úřední publikací vydávanou každoročně v letech 1922 až 1938, obsahovaly jména vojenských gážistů předválečné armády a jejich zařazení. Lze z nich zjistit hodnost a příslušnost k vojenskému útvaru, případně další údaje. Pro důstojníky, kteří ve službě dosáhli generálské hodnosti (ať již v předválečné, nebo až v poválečné armádě), je možné také využít práci Alexe Maskalíka „Elita armády – československá vojenská generalita 1918–1992“, která pro každého generála nabízí základní biografické údaje a fotku. Dále je možné využít Osobní věstníky MNO z let 1919 až 1939, ve kterých byla zveřejňována jednotlivá personální opatření (povýšení, přemístění, změna ve funkci). V tomto případě ovšem výsledky hledání neodpovídají vždy vynaložené námaze. Více podrobností lze pak získat z osobního spisu, tzv. kvalifikační listiny, uloženého ve Vojenském ústředním archivu Praha (www.vuapraha.cz). Jedná se většinou o obsáhlé spisy obsahující informace o dotyčném, podrobný průběh vojenské služby, hodnocení nadřízených, výsledky kurzů a školení apod. K vyhledání kvalifikační listiny je nutné znát jméno a příjmení a alespoň rok narození. Dále je možné nechat si vyhledat tzv. kmenový list, který je však stručnější, bez různých hodnocení a posudků. Ve Vojenském historickém archivu jsou kmenové listy vojáků z povolání narozených roku 1905 a starších, přičemž z let 1887 až 1900 se zpravidla nedochovaly. Mladší vojáky z povolání lze nalézt ve Vojenském archivu – Centrální registratúre, Univerzitní námestie 2, 917 00 Trnava, Slovenská republika. Pokud hledáte někoho, kdo v čs. předválečné armádě absolvoval pouze základní vojenskou (prezenční) službu, lze bližší údaje o jejím průběhu zjistit z tzv. kmenového listu. Pro osoby narozené do roku 1910 jsou uloženy ve Vojenském ústředním archivu Praha (s výjimkou let 1887 až 1900), pro osoby narozené v letech 1911 až 1920 jsou uloženy ve Vojenském historickém archivu Bratislava (www.vhu.sk). Pro vyhledání kmenového listu je nutné uvést jméno, příjmení a datum narození dotyčného. V případě, že při hledání kmenového listu neuspějete, a víte, kde dotyčný bydlel, je možné zkusit štěstí a hledat dokumenty uložené v místně příslušných státních okresních archivech (jejich seznam viz www.statnisprava.cz/….nsf/i/d0006). V dokumentech dané obce uložených v příslušném okresním archivu se někdy dochovaly tzv. knihy vojenské evidence, které pro osoby zdržující se v obci uvádějí vojenskou hodnost a příslušnost k vojenskému útvaru československé předválečné armády.

Pavel Šrámek | Neděle 20.11.2016, 17:07 | Informace, zajímavosti, akce | 635x


Pušky a bodáky vzor 24

obrazek Další zajímavou knihou, kterou letos vydalo nakladatelství Brigadýr, je monografie Jana Šmída „Pušky a bodáky vz. 24 ve výzbroji československé, rumunské a německé armády“. Vznikla postupným mnohaletým studiem archivních dokumentů, především bývalého podnikového archivu Zbrojovky Brno, a pojednává o vývoji a změnách československé pěchotní předválečné výzbroje. Obsahově je sice zaměřena především na pušku a bodák vz. 24, ale věnuje se i dalším tématům jako je nákup pušek rakouského, německého, italského a francouzského původu zavedených v československé armádě v prvních letech existence Československa. Všímá si také pušek a bodáků, které přivezli do vlasti legionáři z Ruska, tj. především pušek japonských a v menší míře též ruských. Nechybí samozřejmě kapitoly o vyzbrojování státní policie, četnictva a finanční stráže, a to jak původní starou výzbrojí, tak novými puškami vz. 33. Součástí monografie je dále problematika zbrojní výroby ve Zbrojovce Brno v letech 1919 až 1945. Zde se autor věnuje i exportům pušek do zahraničí a z tohoto důvodu jsou zmíněny dodávky pušek a bodáků ze Zbrojovky armádám Rumunska a Německa, přičemž tyto údaje nebyly dosud publikovány. Více než 400 stránkovou mimořádně zajímavou publikaci si můžete za cenu 380 korun tradičně objednat na mailové adrese brigadyr (at) seznam.cz. Podle názoru nakladatelství se tato kniha stane nepostradatelnou pomůckou všech českých a slovenských sběratelů pušek a bodáků československé výroby a my dodáváme, že dobře posloužit může určitě všem zájemcům o pěchotní výzbroj československé předválečné armády.

Pavel Šrámek | Pondělí 24.10.2016, 21:43 | Informace, zajímavosti, akce | 513x


Polní pošta na podzim 1938

obrazek Mobilizaci československé armády v roce 1938 nám připomínají nejen objekty československého opevnění, některé z nich přeměněné na muzea, ale také dopisnice polní pošty, s nimiž se lze setkat ve sbírkách filatelistů nebo na jejich burzách. Poštovní služba se v československé armádě vytvořila během mobilizace v září 1938 a svoji činnost oficiálně zahájila dne 1. října 1938. V jejím čele stála ústředna polních pošt v Přerově, které podléhalo pět třídíren polních pošt a 64 polních pošt. Jednou polní poštou disponovalo každé divizní i sborové velitelství a také Hlavní velitelství, velitelství armád pak měla dvě nebo tři polní pošty. Doplňovalo je devět sběren polních pošt, které fungovaly v zápolí a zřizovala je civilní poštovní správa. Počátky činnosti polní poštovní služby nebyly vzhledem k absenci zkušeností jednoduché, vše navíc zkomplikovalo vyklízení pohraničí českých zemí. Výsledkem bylo značné zpožďování zásilek a nespokojenost vojáků, kteří marně čekali na své zásilky. Organizačními změnami se ale postupně podařilo situaci během října 1938 zlepšit. Koncem října ovšem už v českých zemích probíhala demobilizace, která se týkala i polní pošty. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi však ještě působila celý další měsíc. Poslední polní pošta ukončila svoji činnost počátkem prosince, jako úplně poslední demobilizovala v půlce prosince ústředna polních pošt. Po polní poště z roku 1938 zůstaly jen dopisnice, které připomínají tehdejší dramatický podzim.

Pavel Šrámek | Neděle 16.10.2016, 21:39 | Informace, zajímavosti, akce | 305x


Polská práce o mnichovské krizi

obrazek Mnichovská krize a mobilizace československé armády v září 1938 patří k stálým tématům knih, které u nás vychází. V zahraničí je to naopak, ale i tam se občas objeví kvalitní a zajímavé práce. Týká se to i nejnovější knihy polského historika Piotra Majewského „Zmarnowana szansa“, kterou vydalo Muzeum 2. světové války v Gdaňsku. Piotr Majewski je polský historik, který se věnuje českým moderním dějinám. V roce 2004 mu vyšla kniha „Nierozegrana kampania“, v níž se zabýval možnostmi obrany Československa na podzim 1938 na základě zkušeností z polsko-německé války v září 1939. A právě jejím opraveným a rozšířeným vydáním je nejnovější „Zmarnowana szansa“. Autor v ní především doplnil údaje o německé armádě, které získal z německých archivů, zapracoval nová zjištění o československé armádě z knih, které u nás od roku 2004 vyšly, a dále přidal třeba svoji představu o průběhu československo-německé války v říjnu 1938. Výsledkem je mimořádně zajímavá práce, která stojí rozhodně za přečtení. Vzhledem k tomu, že jde o polskou knihu, nabízí ji polská knihkupectví a e-shopy, z těch v češtině pak www.knihy24.cz.

Pavel Šrámek | Neděle 18.09.2016, 21:25 | Informace, zajímavosti, akce | 417x