Toulky minulostí


Sté výročí bitvy u Zborova

obrazek Dne 2. července uplyne 100 let od bitvy u Zborova, v níž se Čs. střelecká brigáda ruských legií zapojila do ofenzivy ruské armády a dobyla tři obranné linie rakousko-uherské armády. Toto úspěšné vystoupení příslušníků čs. legií v Rusku vyvolalo značný mezinárodní ohlas a podpořilo snahu o vznik samostatného Československa. Meziválečná československá armáda si pak bitvu u Zborova každoročně připomínala jako svůj svátek. Na tyto oslavy, především ty jubilejní v letech 1927 a 1937 k 10. a 20. výročí bitvy, chce navázat současná Československá obec legionářská, a to jednak přímo na místě bitvy, a pak také u nás doma. Dojde k tomu v sobotu 8. července v Milovicích, kde je naplánován v 10 hodin pietní akt na Vojenském hřbitově, ve 14 hodin rekonstrukce bitvy u Zborova formou bojové ukázky a v 17 hodin pak divadelní představení „Zborov aneb Hrdinové bez patosu“. Kromě toho budou po celý den k vidění ukázky dobové výzbroje a výstroje, výcviku jednotek a vojenské tábory. Na milovickém nádraží bude navíc možné navštívit Legiovlak. Podrobnosti o oslavách, zborovské bitvě a jejích souvislostech lze najít ve zvláštním vydání časopisu Legionářský směr a na webu Československé obce legionářské www.csol.cz, kde je také možné si prohlédnout časopis Legionářský směr v elektronické podobě.

Pavel Šrámek | Pondělí 26.06.2017, 13:40 | Informace, zajímavosti, akce | 219x


Kde hledat informace o příslušnících čs. poválečné armády

Ve čtvrté, poslední části našich návodů se podíváme, kde hledat informace o příslušnících čs. poválečné armády. Nejprve jak postupovat, pokud byl dotyčný vojákem z povolání čs. poválečné armády. Bohužel na rozdíl od čs. předválečné armády nejsou k dispozici schematismy s přehledem všech vojáků z povolání. Existují pouze osobní věstníky MNO z let 1945 až 1950, které obsahují údaje o povýšení, vyznamenání, přemístění, případně ustanovení do funkcí. Problémem ale je, že k záznamům z let 1949 a 1950 nebyly zpracovány jmenné rejstříky a od roku 1946 jsou jednotlivé útvary uváděny většinou krycím číslem. Základním zdrojem informací o průběhu služby jednotlivých vojáků z povolání je jejich osobní personální dokumentace. V případě vojáků sloužících pouze do roku 1948 se jedná o tzv. kvalifikační listinu, u příslušníků „poúnorové“ armády o kádrový spis, respektive vojenský osobní spis. Personální dokumentace vojáků z povolání je podle různých kritérií uložena v několika archivech. Ve Vojenském ústředním archivu – Vojenském historickém archivu Praha se nacházejí všechny zachovalé kvalifikační listiny. Doplňují je osobní (personální, kádrové) spisy důstojníků a generálů narozených v roce 1914 a starších. Doklady mladších vojáků z povolání, kteří ukončili vojenskou službu v bývalé čs. armádě nebo současné AČR, jsou uloženy ve Vojenském ústředním archivu – Správním archivu AČR v Olomouci. Vzhledem k duplicitnímu vedení personálních spisů se v případě vojáků z povolání sloužících v „poúnorové“ armádě a přeložených do zálohy před zánikem federace jejich další výtisky nacházejí rovněž ve Vojenském archivu v Trnavě. Vzhledem k zákonem stanovené ochraně osobních údajů jsou spisy uložené ve správních archivech předkládány pouze se souhlasem žijících osob (u archivu v Olomouci), případně pozůstalých příbuzných (v trnavském archivu). S přihlédnutím k poměrně komplikovanému způsobu uložení osobních spisů vojáků z povolání a limitům jejich studia soukromými osobami je pro zájemce o historii poválečné čs. armády vítanou pomůckou kniha Alexe Maskalíka „Elita armády – československá vojenská generalita 1918–1992“, společně s kolektivní prací „Generáli. Slovenská vojenská generalita 1918–2012“. Pokud hledáte někoho, kdo v čs. poválečné armádě absolvoval pouze základní vojenskou službu, narazíte opět na barieru tvořenou zákony na ochranu osobních údajů a jejich zpřístupnění je vázáno na souhlas žijících osob (v případě spisů uložených v České republice), respektive na souhlas pozůstalých (u spisů na Slovensku). Na každého vojáka základní služby byl v jejím průběhu veden poměrně podrobný osobní spis a po přeřazení do zálohy poněkud stručnější „karta záloh“. Osobní spis byl od útvaru odesílán do archivu ihned po skončení služby, zatímco karta záloh byla uložena u místní vojenské správy (dříve okresní, dnes krajské) až do 60 let věku dotčené osoby a teprve poté předána do archivu. Na jednu osobu tak může být personální dokumentace uložena v různých archivech. Ve Vojenském archivu v Trnavě se nacházejí osobní spisy bývalých vojáků základní služby, kteří ukončili prezenční službu nebo byli přeřazeni do zálohy do zániku federace, zatímco ve Vojenském ústředním archivu – Správním archivu AČR v Olomouci je uložena obdobná dokumentace vojáků, kteří absolvovali prezenční službu nebo byli vyřazeni z evidence záložníků od roku 1993. Pro vyhledání jakékoliv personální dokumentace je samozřejmě nutné v žádosti uvést jméno, příjmení a úplné datum narození dotčené osoby. Pokud hledáte kamarády z vojny a v archivech vzhledem k ochraně osobních údajů neuspějete, můžete využít specializované „vojenské seznamky“, jako například www.spolubojovnici.armyburza.cz, www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz

Pavel Šrámek | Neděle 11.06.2017, 19:55 | Informace, zajímavosti, akce | 186x


Odhalení pamětní desky

obrazek Akce k letošnímu 75. výročí atentátu na Reinharda Heydricha připomínají v prvé řadě československé parašutisty, ale nezapomínají ani na jejich pomocníky z řad civilních obyvatel. Patřila k nim i Božena Kropáčková, na jejíž památku bude 6. června v 17 hodin v Praze na domě v Buzulucké ulici č. 6 odhalena pamětní deska. Božena Kropáčková byla manželkou podplukovníka generálního štábu Václava Kropáčka, blízkého spolupracovníka ministra národní obrany z let 1935 až 1938 Františka Machníka, který se po německé okupaci zapojil do odboje, byl v prosinci 1939 zatčen, odsouzen k trestu smrti a v prosinci 1943 popraven. Jeho manželka se také zapojila do odboje a pomáhala ukrývat československé parašutisty, především nadporučíka Adolfa Opálku, který v jejím bytě přečkal i četnickou prohlídku. Zůstal zde až do 5. června, kdy odešel do kostela v Resslově ulici, kde svedl svůj poslední boj. Jako ocenění statečnosti Boženy Kropáčkové i celé její rodiny se Městská část Praha 6 rozhodla osadit pamětní desku na domě v Buzulucké ulici.

Pavel Šrámek | Pondělí 29.05.2017, 15:46 | Informace, zajímavosti, akce | 98x


Matriky zemřelých v 1. světové válce

V minulých letech jsme vás vždy na jaře informovali o nových přírůstcích v databázi padlých v 1. světové válce spravované Vojenským ústředním archivem Praha. Letos pro vás takovou zprávu zatím nemáme, na záznamy o padlých v roce 1917 si budeme muset ještě počkat. Novinky však pro ty, kteří hledají padlé z 1. světové války, přeci jen máme a týkají se digitální studovny Ministerstva obrany, o které jsme psali loni v únoru a kterou naleznete na kramerius.army.cz. Tento další zajímavý projekt nabízí ke studiu matriky zemřelých vybraných pěší pluků zhruba z let 1900 až 1930, tedy včetně období 1. světové války. Jedná se konkrétně o pěší pluky československé armády 1, 2, 3, 5, 6, 8, 9, 10, 11 a 43 a jejich předchůdce, a to jak z rakousko-uherské armády, tak z legií. V matrikách pěšího pluku 1 České Budějovice tak například najdeme zápisy pro bývalý pěší pluk 91 a zeměbranecký (střelecký) pěší pluk 29 rakousko-uherské armády, v matrikách pěšího pluku 2 Litoměřice zase zápisy pro bývalý 2. střelecký pluk ruských legií a zeměbranecký (střelecký) pěší pluk 10 rakousko-uherské armády apod. Zápisy jsou poměrně podrobné a poskytují tak velmi cenný zdroj informací. Navíc v digitální studovně Ministerstva obrany lze najít také další zajímavé dokumenty, především dobové publikace.

Pavel Šrámek | Pondělí 1.05.2017, 11:57 | Informace, zajímavosti, akce | 216x


Kde hledat informace o účastnících 2. světové války

Po návodech, kde hledat informace o účastnících 1. světové války a o příslušnících čs. předválečné armády, přinášíme návod, jak postupovat při hledání informací o účastnících 2. světové války v letech 1939 až 1945. Pokud dotyčný byl příslušníkem čs. zahraniční armády, je to poměrně jednoduché. Na webu Vojenského ústředního archivu Praha (www.vuapraha.cz) je k dispozici databáze příslušníků čs. vojenských jednotek v zahraničí (www.vuapraha.cz/…dierdatabase), kde si můžete najít svého předka a základní informace o něm. V případě, že potřebujete více informací, můžete požádat Vojenský ústřední archiv Praha o další dokumenty. Kromě již standardních kmenových listů vojáků základní služby a kvalifikačních listin vojáků z povolání, o nichž jsme blíže psali v předchozím návodu loni v listopadu, jsou k dispozici pro příslušníky čs. letectva ve Velké Británii tzv. karty letců, dále existuje obdobná kartotéka pro příslušníky vládního vojska. Pokud se dotyčný zúčastnil domácího odboje, například jako odbojář nebo partyzán, je situace složitější. Nejlepší bude obrátit se přímo na Vojenský ústřední archiv Praha a požádat o zjištění, zda na dané jméno není uložen spis se žádostí o udělení osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb., případně přiznání charakteru partyzána podle zákona č. 34/1946 Sb. Podle těchto zákonů žádali samotní odbojáři nebo jejich pozůstalí o uznání odbojové činnosti a spisy zpravidla obsahují vedle základního dotazníku podrobnosti o jejich působení za války. Ve Vojenském ústředním archivu Praha jsou též k dispozici dotazníky účastníků domácího odboje, případně prověrkové materiály na jednotlivé partyzánské a odbojové skupiny. Byl-li účastník odboje v letech 1945 až 1950 za svoji odbojovou činnost vyznamenán, je možno využít i kartotéku vyznamenaných osob a návrhy na vyznamenání, i když v řadě případů se jedná pouze o hromadné seznamy zahrnující desítky až stovky jmen. U osob odsouzených německými soudy je dále možné obrátit se na Archiv bezpečnostních složek Praha. V tomto archivu jsou uloženy jednak vybrané trestní a soudní spisy německých soudů v Protektorátu Čechy a Morava z let 1939 až 1945 a dále soudní spisy týkající se převážně osob žijících na území Čech, které byly mezi lety 1938 až 1945 souzeny německými soudy za politické přečiny proti Třetí říši. Jako tradičně doporučujeme ještě zkusit obrátit se také na místně příslušný státní okresní archiv (jejich seznam viz www.statnisprava.cz/….nsf/i/d0006). V dokumentech dané obce uložených v příslušném okresním archivu lze někdy najít informace o účastnících odboje za 2. světové války. V knihovnách těchto archivů zase mohou být uloženy publikace o odboji v daném regionu.

Pavel Šrámek | Neděle 19.03.2017, 17:33 | Informace, zajímavosti, akce | 271x


Moravští vojáci na frontách Velké války

obrazek V listopadu loňského roku bylo v Brně otevřeno první komunitní centrum pro válečné veterány, jehož úkolem je zajišťovat podporu válečným veteránům a jejich rodinám, ale také nabízet různé vzdělávací aktivity a společenský program. Mezi první aktivity nového centra patří série celkem pěti přednášek s názvem „Moravští vojáci na frontách Velké války“, kterou připravil spolek Signum Belli 1914 o moravských (ale i českých) vojácích v 1. světové válce 1914 až 1918 s cílem připomenout jejich pestré osudy a pomoci těm, kteří hledají informace o svých předcích. Člen spolku Radim Kapavík postupně představí své zkušenosti a seznámí nejen s výsledky pátrání po archivech, ale také s výsledky jeho cest za hledáním válečných hřbitovů a hrobů účastníků 1. světové války jak v Haliči, tak ve Slovinsku a Itálii. První ze série přednášek se koná již 27. 2. od 18 hodin v brněnském komunitním centru pro válečné veterány v prostorách vojenské ubytovny na ulici Dobrovského 27C. Věnovat se bude vojenské službě v rakousko-uherské armádě, její organizaci a fungování, a také třeba výstroji rakousko-uherského vojáka.

Pavel Šrámek | Pondělí 20.02.2017, 08:22 | Informace, zajímavosti, akce | 232x


Legiovlak opět na cestách

obrazek

I v letošním roce vyjede na cestu po městech České republiky Legiovlak. Jak už asi všichni ví, jedná se o jeden z projektů Československé obce legionářské k 100. výročí československých legií, konkrétně repliku vlaku používaného čs. legionáři v Rusku. Tentokrát zamíří především do východních Čech a blízkého okolí. Svoji jízdu zahájí v polovině března v Chlumci nad Cidlinou, následovat bude Jičín, Nová Paka, Trutnov, Náchod, Letohrad, Ústí nad Orlicí, Kolín, Kutná Hora, Přelouč, Pardubice, Chrudim, Moravská Třebová, Vysoké Mýto, Litomyšl, Lysá nad Labem nebo Rokytnice v Orlických horách. Po červencové zastávce v Blansku stráví tentokrát srpen a září na Slovensku. Po svém návratu stihne ještě projet v říjnu a listopadu Znojmo, Třebíč, Havlíčkův Brod, Jindřichův Hradec, Tábor, Prachatice, Český Krumlov, Vimperk a poslední zastávkou se stanou Sušice. Jak se už stalo tradicí, i v letošním roce se Legiovlak rozrostl, když k dosavadním vagonům přibyl velitelský vůz. Ti, co už Legiovlak viděli, tak mají důvod si návštěvu případně zopakovat. Aktuální informace včetně virtuální prohlídky Legiovlaku najdete na www.legiovlak.cz.

Pavel Šrámek | Pondělí 6.02.2017, 22:03 | Informace, zajímavosti, akce | 334x


Vyhlášení výsledků Ceny za velmi dobrý počin na poli dějin čs. předválečné a poválečné armády za rok 2015

Úvodem letošního roku bych rád smázl jeden rest z loňska. Jedná se o vyhlášení letošní Ceny za velmi dobrý počin na poli dějin čs. předválečné a poválečné armády. Zpočátku to vypadalo na vítězství knihy o historii českých speciálních sil, ale pak se ozvali příznivci československého předválečného opevnění a stanovili letošního vítěze. Kolegům z webu www.opevneni.cz proto blahopřeji.

Děkujeme všem hlasujícím za obrovský zájem o anketu.

1. Cesta Legiovlaku po krajských městech České republiky (140 hlasů)
2. Otevření stálé expozice v rodném domku Jana Kubiše v Dolních Vilémovicích (74 hlasů)
3. Speciální historický seriál Lidových novin věnovaný konci 2. světové války (39 hlasů)
4. Zpřístupnění unikátní interaktivní mapy objektů čs. předválečného opevnění na http://mapa.opevneni.cz (277 hlasů)
5. Vydání práce Josefa Fetky Československá válečná armáda 1918–1939 (78 hlasů)
6. Vydání 1. dílu Historie českých speciálních sil mapující výsadkové vojsko a jednotky zvláštního určení čs. armády v letech 1947 až 1969 (151 hlasů)

Václav Bartoš | Sobota 4.02.2017, 15:42 | Cena za velmi dobrý počin na poli dějin čs. armády | 157x


Vzpomínky budovatele čs. opevnění

obrazek Nakladatelství FORTprint specializující se na literaturu o opevnění vydalo jako svůj 35. svazek knihu „Čs. opevnění ve vzpomínkách a dokumentech plk. Ing. Josefa HUBÁLKA“. Plukovník Josef Hubálek byl odborníkem na opevňování v československé předválečné armádě, který se jako přednosta stavebně-administrativní skupiny Ředitelství opevňovacích prací významně podílel na výstavbě opevnění ve 2. polovině 30. let minulého století. Pod jeho vedením se mimo jiné zrodil nový objekt lehkého opevnění, známý jako řopík. Kniha je sestavena z dokumentů a fotografií dochovaných v pozůstalosti Josefa Hubálka, kterou se téměř po 40 letech od úmrtí podařilo získat. Rozsah dochovaných materiálů v této pozůstalosti je značný – obsahuje stovky stran textů, korespondence i unikátních archivních dokumentů a výkresů z Ředitelství opevňovacích prací, takže bylo nutné provést výběr. Hlavní text, což jsou Hubálkovy vzpomínky zachycující jeho vojenské působení od nástupu do rakousko-uherské armády, je ovšem otištěn v plném rozsahu. Novou knihu, která je v mnoha ohledech výjimečná a určitě zaujme nejen zájemce o opevnění, je možné objednat přímo v nakladatelství FORTprint nebo v e-shopech nabízejících pevnostní literaturu, třeba na www.bunkry.cz nebo www.boudamuseum.com.

Pavel Šrámek | Úterý 10.01.2017, 20:22 | Informace, zajímavosti, akce | 331x


Kde hledat informace o příslušnících čs. předválečné armády

Po návodu, kde hledat informace o účastnících 1. světové války, přinášíme další návod, tentokrát kde hledat informace o příslušnících čs. předválečné armády. Pokud byl dotyčný vojákem z povolání (dobově tzv. vojenský gážista) čs. předválečné armády, je možné začít procházením Schematismů čs. branné moci. Schematismy byly úřední publikací vydávanou každoročně v letech 1922 až 1938, obsahovaly jména vojenských gážistů předválečné armády a jejich zařazení. Lze z nich zjistit hodnost a příslušnost k vojenskému útvaru, případně další údaje. Pro důstojníky, kteří ve službě dosáhli generálské hodnosti (ať již v předválečné, nebo až v poválečné armádě), je možné také využít práci Alexe Maskalíka „Elita armády – československá vojenská generalita 1918–1992“, která pro každého generála nabízí základní biografické údaje a fotku. Dále je možné využít Osobní věstníky MNO z let 1919 až 1939, ve kterých byla zveřejňována jednotlivá personální opatření (povýšení, přemístění, změna ve funkci). V tomto případě ovšem výsledky hledání neodpovídají vždy vynaložené námaze. Více podrobností lze pak získat z osobního spisu, tzv. kvalifikační listiny, uloženého ve Vojenském ústředním archivu Praha (www.vuapraha.cz). Jedná se většinou o obsáhlé spisy obsahující informace o dotyčném, podrobný průběh vojenské služby, hodnocení nadřízených, výsledky kurzů a školení apod. K vyhledání kvalifikační listiny je nutné znát jméno a příjmení a alespoň rok narození. Dále je možné nechat si vyhledat tzv. kmenový list, který je však stručnější, bez různých hodnocení a posudků. Ve Vojenském historickém archivu jsou kmenové listy vojáků z povolání narozených roku 1905 a starších, přičemž z let 1887 až 1900 se zpravidla nedochovaly. Mladší vojáky z povolání lze nalézt ve Vojenském archivu – Centrální registratúre, Univerzitní námestie 2, 917 00 Trnava, Slovenská republika. Pokud hledáte někoho, kdo v čs. předválečné armádě absolvoval pouze základní vojenskou (prezenční) službu, lze bližší údaje o jejím průběhu zjistit z tzv. kmenového listu. Pro osoby narozené do roku 1910 jsou uloženy ve Vojenském ústředním archivu Praha (s výjimkou let 1887 až 1900), pro osoby narozené v letech 1911 až 1920 jsou uloženy ve Vojenském historickém archivu Bratislava (www.vhu.sk). Pro vyhledání kmenového listu je nutné uvést jméno, příjmení a datum narození dotyčného. V případě, že při hledání kmenového listu neuspějete, a víte, kde dotyčný bydlel, je možné zkusit štěstí a hledat dokumenty uložené v místně příslušných státních okresních archivech (jejich seznam viz www.statnisprava.cz/….nsf/i/d0006). V dokumentech dané obce uložených v příslušném okresním archivu se někdy dochovaly tzv. knihy vojenské evidence, které pro osoby zdržující se v obci uvádějí vojenskou hodnost a příslušnost k vojenskému útvaru československé předválečné armády.

Pavel Šrámek | Neděle 20.11.2016, 17:07 | Informace, zajímavosti, akce | 527x