Toulky minulostí

Odjezd dalších útvarů během 1. etapy odsunu sovětských vojsk z Československa

Autor Pavel Minařík.

Do odsunu součástí Střední skupiny vojsk byly v rámci 1.etapy, probíhající od 26.února do 31.května 1990, zahrnuty kromě 31.Viselské tankové divize (únor-březen) a 48.Ropšinské motostřelecké divize (duben-květen) rovněž další velitelství, svazky a útvary. Jednalo se především o velitelství 28.armádního sboru v Olomouci a jeho zabezpečovací útvary. Dále je následovaly raketové brigády z Turnova a Hvězdova, které byly vyzbrojeny raketovými komplety země-země, včetně jejich pohyblivé raketové technické základny z VVP Libavá. Složení vojenského letectva opustil vrtulníkový pluk z Olomouce, průzkumná letka z letiště Boží Dar a letka bezpilotních průzkumných prostředků z Luštěnic. Z útvarů v bezprostřední podřízenosti milovického velitelství skupiny se jednalo o prapory REB a protichemické ochrany. Zahájen byl rovněž odvoz munice a týlového materiálu.

Z výše zmíněných útvarů byl jako první odsunut 129.prapor chemické ochrany z Červené Vody. Jeho transport byl vypraven již 28.března 1990 z nádraží v Dolní Lipce a odvezl necelé dvě stovky vojáků.

Následně proběhl odsun 1857.pohyblivé raketové technické základny (VÚ-84205) z Kozlova ve VVP Libavá. Zmíněný útvar byl na území Československa dislokován od prosince 1983 a jeho původním úkolem bylo zabezpečovat 122.raketovou brigádu s operačně-taktickými raketami OTR-22 (Temp-S), která se ve stejné době ocitla v Hranicích na Moravě jako reakce států Varšavské smlouvy na rozmístění střel s plochou drahou letu a raket Pershing-II na území západoevropských členů NATO. Po podepsání dohody o likvidaci raket středního a kratšího doletu 8.prosince 1987 byla brigáda v únoru následujícího roku odsunuta zpět do SSSR. V Československu ovšem zůstala zmíněná pohyblivá raketová technická základna, jejímž úkolem bylo zabezpečit skladování, kontrolu a převoz nosičů jaderných zbraní (včetně jejich následného sestykování s jadernými hlavicemi) k raketovým útvarům Střední skupiny vojsk. Odsun speciální techniky a tří stovek příslušníků 1857.PRTZ proběhl ve třech železničních převozech ze stanice Domašov a jednom automobilním transportu ve dnech 1.-5.dubna 1990. Opuštěný kasárenský areál i s 60 byty převzala čs. armáda 4.května 1990.

Na počátku dubna 1990 se začala chystat k odjezdu taktéž 442.raketové brigáda z Hvězdova ve VVP Mimoň. Jednalo se o jednu z nejmladších součástí Střední skupiny vojsk, která vznikla v předcházejícím roce. V rámci přechodu na tzv. obrannou strukturu byly totiž dosavadní oddíly vojskových raket odejmuty vševojskových divizím a sloučeny do jednoho celku. Obdobné opatření na sklonku roku 1989 učinila i čs. armáda. Nově vzniklá 442.raketová brigáda (VÚ-59955) čítala šest stovek vojáků a disponovala 18 odpalovacími zařízeními moderních taktických raket Točka. První železniční transport byl vypraven 3.dubna a v krátkých intervalech následovaly další, takže již 8.dubna odjížděl poslední – v pořadí pátý transport. Převozy po železnici doplnila i jedna automobilní kolona. Železniční transporty opustily republiky do jednoho až dvou dnů, zatímco přesun po silnici si s povinnými přestávkami vyžádal tři dny. Uvolněná kasárna Hvězdov-II převzala čs. armáda koncem června.

Počátkem dubna 1990 začal odsun sovětských vojsk z Olomouce, která představovala druhou největší posádku na území Československa. Střední skupina vojsk měla ve svém užívání značné množství objektů, které jim před téměř 22 lety uvolnila čs. armáda. Na přelomu září a října 1968 musely olomouckou posádku opustit především útvary 10.letecké armády a 7.armády PVOS, ale i vojskového letectva. Konkrétně se jednalo o 12.vrtulníkový pluk, 2.letištní prapor, 18.prapor RTZ (všechny se přemístily do Prostějova, kde v následujícím roce zanikly), 1.letištní stavební prapor (odešel do Lipníku nad Bečvou) a 331.vrtulníkový roj (přesunul se do Prostějova). Stísněné ubytovací poměry v posádce vedly následně v září 1969 ke zrušení velitelství silničního sboru, velitelství 46.dopravní výsadkové letecké divize a velitelství 5.letecké technické divize. Představitelé sovětských útvarů ve dnech 5.-23.10.1968 převzali velitelskou budovu, kasárna Jana Jiskry z Brandýsa, kasárna Prokopa Holého, kasárna Tabulový vrch, Frunzeho kasárna, barákový tábor Nový Svět, fort č. XX, prachárnu č. 7, sklady u Rohelské brány, sklady Olšany-Lutín, sklady PHM Řepčín, skladištní objekt Povel a letiště v Neředíně, u něhož následně vybudovali automobilní opravárenský závod. Počátkem roku 1990 v olomoucké posádce sloužilo okolo 4500 vojáků a 600 občanských pracovníků, přičemž největší útvary představovaly 322.motostřelecký pluk a 490.vrtulníkový pluk. Pro rodinné příslušníky bylo k dispozici celkem téměř 1600 bytů, zejména v lokalitách Pasterova ulice, Přichystalova ulice, Nový Svět, Tabulový vrch a Neředín.

Jako první začal Olomouc opouštět 490.vrtulníkový pluk (VÚ-44100). I v jeho případě se jednalo o jeden z nejmladších útvarů Střední skupiny vojsk, protože vznikl během roku 1989 sloučením vrtulníkových letek vševojskových divizí. Mezi jeho zabezpečovací útvary náležely 488.letištní prapor a 239.prapor spojení a RTZ. Na letišti v Olomouci-Neředíně se ovšem nacházely pouze dvě vrtulníkové letky, zatímco další dvě byly dislokovány ve Sliač u Zvolena. Vzdušný sled pluku opustil olomoucké letiště 5.dubna 1990 a 52 vrtulníků Mi-24, Mi-8 a Mi-9 nejprve přistálo na letišti Sliač. Zde se k nim připojilo dalších 40 vrtulníků a ve dnech 9.-10.dubna společně zamířily na letiště v Sovětském svazu. Pozemní sledy zaplnily 11 železničních transportů, které vagónovaly v olomouckých nádražích Bělidla a Černovír ve dnech 1.-19.dubna. Z nádraží ve Vlkanové u Zvolena bylo ve dnech 1.-9.dubna vypraveno dalších šest železničních transportů. Poslední transport odjel 17.května a odvážel 333.rotu spojení a RTZ, která po odletu vrtulníků ze Sliače již nebyla zapotřebí.

Posádku Olomouc během dubna 1990 opustilo i velitelství 28.armádního sboru, včetně podřízených úřadů a zabezpečovacích útvarů či jednotek, tj. především 14.spojovacího praporu, 104.radiotechnického praporu a 719.strážního praporu. K jejich odsunu bylo zapotřebí 12 železničních transportů, které ve dnech 4.-24.dubna odjížděly ze železničních stanic Olomouc-Černovír, Olomouc-Bělidla a Velká Bystřice. Kromě toho je doplnil jeden automobilní převoz.

Odjezdem výše uvedených útvarů z Olomouce byly během dubna a května uvolněny kasárna Tabulový vrch I, část Jiskrových kasáren, Dům Družby, velitelská budova a vojenská soudní budova. V červnu čs. armáda převzala i letiště v Neředíně. Ve druhé polovině dubna Olomouc opustil taktéž 322.motostřeleckého pluku 48.motostřelecké divize (viz předcházející příspěvek). Z útvarů sovětské armády ve městě zůstala pouze část 7.spojovací brigády a týlová zařízení či sklady. V olomoucké posádce koncem května 1990 zůstala necelá tisícovka vojáků a téměř šest stovek občanských zaměstnanců.

Ve 2.polovině května proběhl odsun dvou menších leteckých útvarů. Jednalo se 100.průzkumnou letku z letiště Hradčany a 271.letku bezpilotních průzkumných prostředků v Luštěnicích. Vzdušný sled průzkumné letky reprezentovaný 14 letouny Su-17 opustil hradčanské letiště ve dnech 18.-24.května, zatímco pro potřeby pozemního sledu byly ze železniční stanice Mimoň vypraveny ve 2.polovině května čtyři transporty. Pro transfer letky bezpilotních průzkumných prostředků vybavené 12 komplety VR-3 Rejs byly v téže době zapotřebí tři transporty. Posádku Hradčany i Luštěnice zároveň opustily dva prapory radioelektronického boje.

Posledním velkým organizačním celkem, odjíždějícím z Československa na závěr 1.etapy odsunu, se stala 185.gardová Stalingradská raketová brigáda z Turnova (VÚ-82873). Svazek nepatřil mezi vojska, která vstoupila do Československa v noci z 20. na 21.srpna 1968, ale byl na jeho území přesunut po krátké době. Původní posádkou brigády bylo město Chyrov na teritoriu Podkarpatského vojenského okruhu. V posádce Turnov jí na přelomu září a října 1968 uvolnil kasárna Jana Švermy 361.dělostřelecký pluk, který se musel přestěhovat do Uherského Hradiště. Zároveň se odešel i 80.cisternový prapor (do Čáslavi) a zanikla pobočka jaroměřské vojenské nemocnice (materiál převezen do Nové Říše). Na počátku roku 1990 u brigády sloužilo téměř tisíc vojáků a její hlavní výzbroj představovalo 12 odpalovacích zařízení pro operačně taktický raketový komplet 9K72 Elbrus (R-300). Odsun brigády proběhl v osmi transportech ze železničních stanic Turnov a Mimoň ve dnech 22.-29.5.1990, přičemž odpalovací zařízení byla odvezena během posledních tří dnů.

Kromě odsunu výše uvedených svazků a útvarů byl zahájen odvoz materiálních zásob Střední skupiny vojsk z posádky Milovice a rovněž tak transfer některých stavebních a opravárenských útvarů, které vzhledem k perspektivě úplného odsunu sovětských vojsk z území Československa již neměly uplatnění.

««« Předchozí text: Hrob generála Jana Syrového Následující text: Přednášky Muzea československých legií »»»

Související:bud olomouc opl

Pavel Šrámek | Pondělí 13.07.2020, 20:10 | Informace, zajímavosti, akce | trvalý odkaz | tisk | 163x