Toulky minulostí

Kde hledat informace o příslušnících čs. poválečné armády

Ve čtvrté, poslední části našich návodů se podíváme, kde hledat informace o příslušnících čs. poválečné armády. Nejprve jak postupovat, pokud byl dotyčný vojákem z povolání čs. poválečné armády. Bohužel na rozdíl od čs. předválečné armády nejsou k dispozici schematismy s přehledem všech vojáků z povolání. Existují pouze osobní věstníky MNO z let 1945 až 1950, které obsahují údaje o povýšení, vyznamenání, přemístění, případně ustanovení do funkcí. Problémem ale je, že k záznamům z let 1949 a 1950 nebyly zpracovány jmenné rejstříky a od roku 1946 jsou jednotlivé útvary uváděny většinou krycím číslem. Základním zdrojem informací o průběhu služby jednotlivých vojáků z povolání je jejich osobní personální dokumentace. V případě vojáků sloužících pouze do roku 1948 se jedná o tzv. kvalifikační listinu, u příslušníků „poúnorové“ armády o kádrový spis, respektive vojenský osobní spis. Personální dokumentace vojáků z povolání je podle různých kritérií uložena v několika archivech. Ve Vojenském ústředním archivu – Vojenském historickém archivu Praha se nacházejí všechny zachovalé kvalifikační listiny. Doplňují je osobní (personální, kádrové) spisy důstojníků a generálů narozených v roce 1914 a starších. Doklady mladších vojáků z povolání, kteří ukončili vojenskou službu v bývalé čs. armádě nebo současné AČR, jsou uloženy ve Vojenském ústředním archivu – Správním archivu AČR v Olomouci. Vzhledem k duplicitnímu vedení personálních spisů se v případě vojáků z povolání sloužících v „poúnorové“ armádě a přeložených do zálohy před zánikem federace jejich další výtisky nacházejí rovněž ve Vojenském archivu v Trnavě. Vzhledem k zákonem stanovené ochraně osobních údajů jsou spisy uložené ve správních archivech předkládány pouze se souhlasem žijících osob (u archivu v Olomouci), případně pozůstalých příbuzných (v trnavském archivu). S přihlédnutím k poměrně komplikovanému způsobu uložení osobních spisů vojáků z povolání a limitům jejich studia soukromými osobami je pro zájemce o historii poválečné čs. armády vítanou pomůckou kniha Alexe Maskalíka „Elita armády – československá vojenská generalita 1918–1992“, společně s kolektivní prací „Generáli. Slovenská vojenská generalita 1918–2012“. Pokud hledáte někoho, kdo v čs. poválečné armádě absolvoval pouze základní vojenskou službu, narazíte opět na barieru tvořenou zákony na ochranu osobních údajů a jejich zpřístupnění je vázáno na souhlas žijících osob (v případě spisů uložených v České republice), respektive na souhlas pozůstalých (u spisů na Slovensku). Na každého vojáka základní služby byl v jejím průběhu veden poměrně podrobný osobní spis a po přeřazení do zálohy poněkud stručnější „karta záloh“. Osobní spis byl od útvaru odesílán do archivu ihned po skončení služby, zatímco karta záloh byla uložena u místní vojenské správy (dříve okresní, dnes krajské) až do 60 let věku dotčené osoby a teprve poté předána do archivu. Na jednu osobu tak může být personální dokumentace uložena v různých archivech. Ve Vojenském archivu v Trnavě se nacházejí osobní spisy bývalých vojáků základní služby, kteří ukončili prezenční službu nebo byli přeřazeni do zálohy do zániku federace, zatímco ve Vojenském ústředním archivu – Správním archivu AČR v Olomouci je uložena obdobná dokumentace vojáků, kteří absolvovali prezenční službu nebo byli vyřazeni z evidence záložníků od roku 1993. Pro vyhledání jakékoliv personální dokumentace je samozřejmě nutné v žádosti uvést jméno, příjmení a úplné datum narození dotčené osoby. Pokud hledáte kamarády z vojny a v archivech vzhledem k ochraně osobních údajů neuspějete, můžete využít specializované „vojenské seznamky“, jako například www.spolubojovnici.armyburza.cz, www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz

««« Předchozí text: Odhalení pamětní desky Následující text: Sté výročí bitvy u Zborova »»»

Související:1918 ale kre seznam voják vojenský archiv

Pavel Šrámek | Neděle 11.06.2017, 19:55 | Informace, zajímavosti, akce | trvalý odkaz | tisk | 328x