Hrob generála Eliáše v Markovicích
Hrob armádního generála i. m. Ing. Aloise Eliáše (nar. 29.9.1890 v Praze–Vinohradech a popraveného nacisty 19.6.1942 v Praze–Kobylisích), se nachází na hřbitově u silnice spojující město Čáslav a obec Žleby, kde je kromě jiného i velmi pěkný zámek knížecí rodiny Auerspergů. Na návrší nad silniční křižovatkou v obci Markovice se tyčí malý kostelík, částečně zakrytý stromy. Po příchodu na tento dnes již velmi málo používaný hřbitov si můžete hned za vstupní branou povšimnout náhrobní desky připomínající památku tohoto významného představitele československého protinacistického odboje, nesoucí mimo jiné prostý nápis „BOJOVNÍK ZA SVOBODU NÁRODA“. Dříve desku doplňovala ještě generálova bronzová bysta, která ale během doby zmizela. Památku generála Eliáše si donedávna pravidelně připomínali příslušníci naší armády z nedalekého čáslavského letiště.
Hrob jako takový patří rodině Kosákových z nedalekých Žleb, ze které pocházela generálova manželka Jaroslava (nar. 10.11.1894 ve Žlebech). Na bočních náhrobcích jsou uvedena jména jejích rodičů a bratra: Ignáce Kosáka (1851–1918), Anny Kosákové (1870–1930) a MUDr. Zdeňka Kosáka (1898–1958), který má pod svým jménem uveden epitaf „LÉKAŘ LIDUMIL ODBOJOVÝ PRACOVNÍK“ (jemu generál z vězení posílal část svých motáků). Na hřbitově je dále několik desítek hrobů, z nichž část patří osobám spjatým s knížecím rodem Auerspergů. Např. v blízkosti generálova hrobu se nachází hrob osobního lékaře knížecí rodiny, který je ovšem značně zanedbaný. Dominantu hřbitova tvoří kostelík sv. Mikuláše, vyhlášený v roce 1990 za kulturní památku. Jedná se o jednolodní stavbu, která původně zahrnovala i dvě kostelní věže. Interiér je vyzdoben fragmenty nástěnných maleb pocházejících z 15. století a presbytérium původně tvořilo součást dnes již zaniklého kostela sv. Jiří. V kostelíku se v současnosti nacházejí kosterní pozůstatky členů knížecí rodiny Auerspergů. Původně byly uloženy v blízké rodinné hrobce, ale v 80. letech minulého století došlo k jejímu zbourání a dnes se na jejím místě nachází lom.
Při zpáteční cestě do Čáslavi si můžete v nedaleké obci Filipov prohlédnout ulici, která v roce 1968 posloužila při natáčení filmu „Nebeští jezdci“. Vzhledem k novogotické zástavbě byla využita pro scénu, kdy anglickou vesnicí prochází pohřební průvod příslušníka 311. bombardovací perutě.
««« Předchozí text: Muzeum československého opevnění tvrz Stachelberg Následující text: Vzpomínková akce Cihelna 2006 - Králíky »»»
Související:1890 19. století 1958 311 perut bomba den armády den armďż˝dy eliáš filipov foto general generál jména letiště letiště čáslav lom markovice mina nebeští nebeští jezdci odboj pohřeb zámek žleby
Pavel Minařík | Neděle 30.07.2006, 17:48 | Informace, zajímavosti, akce | trvalý odkaz | tisk | 1534x







