Toulky minulostí


Letecký mítink v Curychu 1937

obrazek Na předvánočním knižním trhu se objevilo několik knih s náměty z naší nedávné vojenské historie. Mezi nimi i kniha věnovaná IV. mezinárodnímu leteckému mítinku v Curychu v létě 1937, kterou po názvem „Curych 1937“ vydalo nakladatelství Mladá fronta. Autoři Marcel Kareš a Jiří Rajlich představují událost, o které se často mluvilo a mluví v souvislosti s československým předválečným vojenským letectvem, neboť se zde podařilo vybojovat řadu významných úspěchů. Autoři se vůbec poprvé pokusili detailně zmapovat účast československých letců a jejich letounů na IV. mezinárodním leteckém mítinku v Curychu od horečných příprav až po slavné uvítání doma. Prostřednictvím obsáhlého textu a více než sedmi set dobových fotografií, vesměs dosud neznámých a nepublikovaných, pak dokumentují curyšské zápolení den po dni a prakticky hodinu po hodině. Nechybí ani podrobné životopisy účastníků československé výpravy, mezi nimiž se objevila jména jako František Novák, Jaroslav Hlaďo nebo František Peřina. Knihu „Curych 1937“ doslova nabitou fakty, která jistě zaujme nejen letecké fandy, lze získat v knihkupectvích, případně na webu nakladatelství Mladá fronta www.kniha.cz.

Pavel Šrámek | Neděle 3.12.2017, 22:00 | Informace, zajímavosti, akce | 68x


Inventáře v elektronické podobě

V minulosti jsme již několikrát informovali o projektech Vojenského ústředního archivu-Vojenského historického archivu Praha, které umožňují získat hledané údaje na internetu bez osobní návštěvy archivu (např. databáze legionářů nebo databáze padlých v 1. světové válce). Až dosud jsme přitom nezmínili možnost prohlížet inventáře archivních fondů v elektronické podobě, která je již delší čas dostupná. V části Inventáře na webu www.vuapraha.cz si každý může vyhledat naskenované inventáře ze čtyř období: rakouské fondy do roku 1918, 1. čs. odboj a čs. armáda 1918 až 1939, 2. čs. odboj a čs. armáda 1939 až 1945 a čs. armáda po roce 1945. Celkem je tak k dispozici okolo tří stovek inventářů včetně rejstříků, např. jednotlivá oddělení Hlavního štábu čs. předválečné armády nebo složky Ministerstva národní obrany poválečné armády. Můžete si tak v klidu z domova vybrat, co byste chtěli připravit ke studiu nebo požádat archiv o prověření vytipovaných dokumentů, což ocení zvláště mimopražští. A i když některé archivní fondy chybí, protože zatím nemají inventáře, je to nepochybně velmi vstřícný krok pražského Vojenského ústředního archivu-Vojenského historického archivu. A potěšující je, že inventáře v elektronické podobě nabízí i Vojenský historický archiv Bratislava. V příslušné části webu Vojenského historického ústavu www.vhu.sk/…vne-pomocky/ je možné najít inventáře archivních fondů od roku 1919 do 70. let minulého století. Jedná se o velitelství a útvary dislokované na území Slovenska.

Pavel Šrámek | Pondělí 20.11.2017, 20:37 | Informace, zajímavosti, akce | 158x


Vyznamenání pro náčelníky generálního štábu

Když jsme před třemi týdny zmiňovali osobu náčelníka Hlavního štábu československé armády v letech 1933 až 1939 armádního generála Ludvíka Krejčího v souvislosti s jeho televizní besedou z roku 1967, nikoho asi nenapadlo, že se k němu tak brzy opět vrátíme. Dne 28. října 2017 totiž obdržel právě generál Ludvík Krejčí in memoriam nejvyšší státní vyznamenání České republiky Řád Bílého lva. Návrh na toto ocenění se přitom opakovaně objevoval již od 90. let, například v roce 1998 nebo 2002, ale teprve nyní byl vyslyšen, za předchozích prezidentů se to nepodařilo. Jde přitom o ocenění nejen samotného Ludvíka Krejčího a toho, co pro Československo a jeho armádu vykonal, ale o ocenění celé československé předválečné armády. Vedle generála Krejčího byl vyznamenán Řádem Bílého lva i další náčelník generálního štábu, armádní generál Karel Pezl, v letech 1991 a 1992 náčelníka generálního štábu československé armády a po vzniku České republiky v roce 1993 první náčelník generálního štábu Armády České republiky. Oba uvedení generálové se tak zařadili k náčelníkům generálního štábu z řad příslušníků francouzské armády generálům Pellému a Mittelhausserovi, kteří Řád Bílého lva obdrželi již ve 20. letech minulého století, první v roce 1923 a druhý v roce 1925.

Pavel Šrámek | Neděle 29.10.2017, 15:08 | Informace, zajímavosti, akce | 127x


Beseda o Mnichovu 1938

obrazek Minulou sobotu uplynulo 79 let od přijetí Mnichovské dohody vládou Československé republiky. Této události byla již věnována řada filmových dokumentů a besed a právě jednu takovou besedu zpřístupnila před časem na svých webových stránkách Česká televize. Je to záznam z 30. září 1967 unikátní tím, že v něm vystupuje hlavní velitel zmobilizované čs. armády v září 1938 armádní generál Ludvík Krejčí. Spolu s ním pak hovoří moderátor Kamil Winter, historik Jan Kašpar a novinář Gustav Bareš. Beseda dostupná na http://www.ceskatelevize.cz/…26753117055/ nabízí dnešním divákům možnost vidět a slyšet hlavního velitele čs. armády a jeho názory. Ten vzpomínal na osudný den 30. září 1938 i další události předtím a potom. Bohužel zvláště zásluhou Gustava Bareše se někdy místo vzpomínek pana generála řešila spíše zrada západních spojenců a domácích představitelů státu. Ludvík Krejčí byl jak ze samotné besedy, tak z následných článků v tisku rozčarován a zklamán. Zřejmě i proto se objevil už jen v dokumentárním filmu Karola Wilda „Mnichov 1938“ z roku 1968, a to pouze krátce.

Pavel Šrámek | Neděle 8.10.2017, 19:35 | Informace, zajímavosti, akce | 151x


Pochody po opevnění

obrazek Měsíc září je spojen s mobilizací československé branné moci v roce 1938. Stalo se tak 23. září 1938 a letos to tedy bude již 79 let. Tento významný okamžik naší novodobé vojenské historie připomene řada akcí, mimo jiné pochody po objektech československého opevnění, které jsou neodmyslitelně spjaté právě s rokem 1938. První z pochodů začíná 23. září mezi 8. až 10. hodinou na železniční zastávce v obci Mladkov na Ústeckoorlicku a vede po opevnění na Králicku včetně tvrze Bouda. Menší startovné se platí jen v případě, že účastník pochodu bude chtít pamětní list a pamětní medaili. Druhý pochod začíná také 23. září ve 13.45 hodin u restaurace v Kozmicích u Hlučína na Opavsku a vede po zdejším opevnění až do areálu čs. opevnění v Darkovičkách. Chybět nebude odborný výklad. A pokud na opevnění zůstanete až do večera, můžete zažít také jedinečnou akci Světla nad bunkry, kdy budou nasvíceny jednotlivé pevnostní objekty. Poslední pochod se pak koná o týden později, tj. 30. září a začíná v 8 hodin na tvrzi Hanička u Rokytnice v Orlických horách. Tento pochod je zařazený do tzv. armypochodů a je třeba proto počítat s vyšším startovným, za které ale bude občerstvení, pamětní list, případně pamětní medaile se stužkou. A když vám to letos nevyjde, určitě bude příležitost i příští rok, kdy uplyne rovných 80 let od československé zářijové mobilizace.

Pavel Šrámek | Neděle 17.09.2017, 17:10 | Informace, zajímavosti, akce | 132x


Výstava o Františku Machníkovi

obrazek V minulém roce jsme vás informovali o akcích v rámci tzv. Roku Františka Machníka připomínajících tohoto československého politika, který v letech 1935 až 1938 zastával funkci ministra národní obrany a významně se zasloužil o rozvoj armády a obranyschopnosti tehdejšího Československa. A právě tuto někdy poněkud opomíjenou osobnost chce připomenout město Ždánice, kde František Machník před padesáti lety, konkrétně 21. listopadu 1967 zemřel. Zdejší Vrbasovo muzeum proto připravilo výstavu nazvanou „FRANTIŠEK MACHNÍK (1886–1967), ministr národní obrany 1935–1938 a vlastenec“, kterou bude možné navštívit až do konce měsíce října. Na sobotu 7. října v 15 hodin je pak naplánovaná speciální komentovaná prohlídka výstavy v muzeu a následné promítání fotografií, beseda historika Mgr. Lukáše Kopeckého a vzpomínky potomků Františka Machníka v kavárně místního kulturního domu. František Machník ve Ždánicích prožil posledních šest let svého života a je dobře, že zde na něj nezapomínají.

Pavel Šrámek | Pondělí 11.09.2017, 19:06 | Informace, zajímavosti, akce | 102x


Krvavá hranice na podzim 1938

obrazek I v období letních prázdnin vyšla zajímavá kniha s názvem „Krvavá hranice západních a jižních Čech na podzim 1938“ s podtitulem „Incidenty mezi čs. jednotkami a henleinovci. Události od 12. září 1938 do 11. října 1938 pohledem zpravodajského oddělení I. sboru.“ Kniha, jejímž autorem je Miloslav Sviták, správce Muzea čs. opevnění Klášter na Jindřichohradecku, se věnuje událostem, které se staly od 12. září 1938 do 11. října 1938 v západních a jižních Čechách, a den po dni sleduje dění v této oblasti, zejména ozbrojené konflikty mezi československými silami a henleinovci – Sudetoněmeckým Freikorpsem – pohledem zpravodajského oddělení velitelství I. sboru. Autor čerpá především z archivních materiálů a přináší i údaje o obětech z řad československých bezpečnostních orgánů a československé armády. Jeho nejnovější kniha je vázaná s pevnými deskami, má 272 stran formátu 165×235 mm na křídovém papíře a je doplněná dobovými i současnými fotografiemi a mapkami. Lze si ji objednat přímo u autora na adrese svitak.miloslav (at) seznam.cz nebo v e-shopech nabízejících pevnostní literaturu, třeba na www.bunkry.cz nebo www.boudamuseum.com.

Pavel Šrámek | Neděle 30.07.2017, 22:06 | Informace, zajímavosti, akce | 304x


Sté výročí bitvy u Zborova

obrazek Dne 2. července uplyne 100 let od bitvy u Zborova, v níž se Čs. střelecká brigáda ruských legií zapojila do ofenzivy ruské armády a dobyla tři obranné linie rakousko-uherské armády. Toto úspěšné vystoupení příslušníků čs. legií v Rusku vyvolalo značný mezinárodní ohlas a podpořilo snahu o vznik samostatného Československa. Meziválečná československá armáda si pak bitvu u Zborova každoročně připomínala jako svůj svátek. Na tyto oslavy, především ty jubilejní v letech 1927 a 1937 k 10. a 20. výročí bitvy, chce navázat současná Československá obec legionářská, a to jednak přímo na místě bitvy, a pak také u nás doma. Dojde k tomu v sobotu 8. července v Milovicích, kde je naplánován v 10 hodin pietní akt na Vojenském hřbitově, ve 14 hodin rekonstrukce bitvy u Zborova formou bojové ukázky a v 17 hodin pak divadelní představení „Zborov aneb Hrdinové bez patosu“. Kromě toho budou po celý den k vidění ukázky dobové výzbroje a výstroje, výcviku jednotek a vojenské tábory. Na milovickém nádraží bude navíc možné navštívit Legiovlak. Podrobnosti o oslavách, zborovské bitvě a jejích souvislostech lze najít ve zvláštním vydání časopisu Legionářský směr a na webu Československé obce legionářské www.csol.cz, kde je také možné si prohlédnout časopis Legionářský směr v elektronické podobě.

Pavel Šrámek | Pondělí 26.06.2017, 13:40 | Informace, zajímavosti, akce | 356x


Kde hledat informace o příslušnících čs. poválečné armády

Ve čtvrté, poslední části našich návodů se podíváme, kde hledat informace o příslušnících čs. poválečné armády. Nejprve jak postupovat, pokud byl dotyčný vojákem z povolání čs. poválečné armády. Bohužel na rozdíl od čs. předválečné armády nejsou k dispozici schematismy s přehledem všech vojáků z povolání. Existují pouze osobní věstníky MNO z let 1945 až 1950, které obsahují údaje o povýšení, vyznamenání, přemístění, případně ustanovení do funkcí. Problémem ale je, že k záznamům z let 1949 a 1950 nebyly zpracovány jmenné rejstříky a od roku 1946 jsou jednotlivé útvary uváděny většinou krycím číslem. Základním zdrojem informací o průběhu služby jednotlivých vojáků z povolání je jejich osobní personální dokumentace. V případě vojáků sloužících pouze do roku 1948 se jedná o tzv. kvalifikační listinu, u příslušníků „poúnorové“ armády o kádrový spis, respektive vojenský osobní spis. Personální dokumentace vojáků z povolání je podle různých kritérií uložena v několika archivech. Ve Vojenském ústředním archivu – Vojenském historickém archivu Praha se nacházejí všechny zachovalé kvalifikační listiny. Doplňují je osobní (personální, kádrové) spisy důstojníků a generálů narozených v roce 1914 a starších. Doklady mladších vojáků z povolání, kteří ukončili vojenskou službu v bývalé čs. armádě nebo současné AČR, jsou uloženy ve Vojenském ústředním archivu – Správním archivu AČR v Olomouci. Vzhledem k duplicitnímu vedení personálních spisů se v případě vojáků z povolání sloužících v „poúnorové“ armádě a přeložených do zálohy před zánikem federace jejich další výtisky nacházejí rovněž ve Vojenském archivu v Trnavě. Vzhledem k zákonem stanovené ochraně osobních údajů jsou spisy uložené ve správních archivech předkládány pouze se souhlasem žijících osob (u archivu v Olomouci), případně pozůstalých příbuzných (v trnavském archivu). S přihlédnutím k poměrně komplikovanému způsobu uložení osobních spisů vojáků z povolání a limitům jejich studia soukromými osobami je pro zájemce o historii poválečné čs. armády vítanou pomůckou kniha Alexe Maskalíka „Elita armády – československá vojenská generalita 1918–1992“, společně s kolektivní prací „Generáli. Slovenská vojenská generalita 1918–2012“. Pokud hledáte někoho, kdo v čs. poválečné armádě absolvoval pouze základní vojenskou službu, narazíte opět na barieru tvořenou zákony na ochranu osobních údajů a jejich zpřístupnění je vázáno na souhlas žijících osob (v případě spisů uložených v České republice), respektive na souhlas pozůstalých (u spisů na Slovensku). Na každého vojáka základní služby byl v jejím průběhu veden poměrně podrobný osobní spis a po přeřazení do zálohy poněkud stručnější „karta záloh“. Osobní spis byl od útvaru odesílán do archivu ihned po skončení služby, zatímco karta záloh byla uložena u místní vojenské správy (dříve okresní, dnes krajské) až do 60 let věku dotčené osoby a teprve poté předána do archivu. Na jednu osobu tak může být personální dokumentace uložena v různých archivech. Ve Vojenském archivu v Trnavě se nacházejí osobní spisy bývalých vojáků základní služby, kteří ukončili prezenční službu nebo byli přeřazeni do zálohy do zániku federace, zatímco ve Vojenském ústředním archivu – Správním archivu AČR v Olomouci je uložena obdobná dokumentace vojáků, kteří absolvovali prezenční službu nebo byli vyřazeni z evidence záložníků od roku 1993. Pro vyhledání jakékoliv personální dokumentace je samozřejmě nutné v žádosti uvést jméno, příjmení a úplné datum narození dotčené osoby. Pokud hledáte kamarády z vojny a v archivech vzhledem k ochraně osobních údajů neuspějete, můžete využít specializované „vojenské seznamky“, jako například www.spolubojovnici.armyburza.cz, www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz

Pavel Šrámek | Neděle 11.06.2017, 19:55 | Informace, zajímavosti, akce | 383x


Odhalení pamětní desky

obrazek Akce k letošnímu 75. výročí atentátu na Reinharda Heydricha připomínají v prvé řadě československé parašutisty, ale nezapomínají ani na jejich pomocníky z řad civilních obyvatel. Patřila k nim i Božena Kropáčková, na jejíž památku bude 6. června v 17 hodin v Praze na domě v Buzulucké ulici č. 6 odhalena pamětní deska. Božena Kropáčková byla manželkou podplukovníka generálního štábu Václava Kropáčka, blízkého spolupracovníka ministra národní obrany z let 1935 až 1938 Františka Machníka, který se po německé okupaci zapojil do odboje, byl v prosinci 1939 zatčen, odsouzen k trestu smrti a v prosinci 1943 popraven. Jeho manželka se také zapojila do odboje a pomáhala ukrývat československé parašutisty, především nadporučíka Adolfa Opálku, který v jejím bytě přečkal i četnickou prohlídku. Zůstal zde až do 5. června, kdy odešel do kostela v Resslově ulici, kde svedl svůj poslední boj. Jako ocenění statečnosti Boženy Kropáčkové i celé její rodiny se Městská část Praha 6 rozhodla osadit pamětní desku na domě v Buzulucké ulici.

Pavel Šrámek | Pondělí 29.05.2017, 15:46 | Informace, zajímavosti, akce | 182x