Toulky minulostí


Kniha o válečných plánech

obrazek Když se na knižním trhu nedávno objevila kniha „Plánování nemyslitelného“ s podtitulem „Československé válečné plány 1950–1990“ bylo to již třetí vydání této práce. Poprvé vyšla roku 2007 a její editor Petr Luňák v ní zachytil válečné plány československé armády z let studené války od počátku 50. let do konce 80. let minulého století. Jedná se celkem o 14 dokumentů, buď přímo válečných plánů nebo záležitostí se k nim vztahujícím, představených formou doslovného přepisu s vysvětlujícími poznámkami. Dokumenty doplňují dvě přílohy, první týkající se důsledků zničení vltavské kaskády v případném konfliktu a druhá tvořená rozhovory s generály československé armády. Vše doplňuje úvodní vysvětlující studie Petra Luňáka o přípravách východního bloku na válku v jaderném věku. Díky atraktivnímu tématu i kvalitnímu zpracování kniha vzbudila v minulosti značný zájem a lze předpokládat, že i její nové vydání, které se od těch předchozích odlišuje jen aktualizovanou předmluvou, si brzy najde své čtenáře. Zajímavou knihu v pevné vazbě o rozsahu 439 stran lze zakoupit v běžných knihkupectvích a nabízí ji dále internetová knihkupectví například www.kosmas.cz.

Pavel Šrámek | Sobota 22.06.2019, 20:46 | Informace, zajímavosti, akce | 195x


Kde hledat informace 2

Před dvěma měsíci jsme psali o bibliografické databázi Historického ústavu AV ČR, nyní vám chceme přiblížit další databázi, a to databázi archivních fondů a sbírek v České republice. Tu lze nalézt na webových stránkách ministerstva vnitra v části O nás – Archivnictví a spisová služba – Archivnictví zde. Obsahuje přehled archivních fondů a sbírek uložených v archivech a dalších institucích (muzea, vědecké ústavy) v naší republice a umožňuje tak zjistit, kde jsou uloženy určité archivní materiály a co obsahují. Stačí do pole „Název fondu (sbírky)“ zadat název vojenského útvaru, instituce nebo osoby, kterou hledám a pak kliknout na výsledek. Pokud se například zadá „Stráž obrany státu“, objeví se dva výsledky: první odkazující na fond uložený ve Vojenském historickém archivu, druhý odkazují na fond ve Státním okresním archivu Liberec. Pokud se například zadá pouze „etapní“, objeví se deset výsledků odkazujících na fondy uložené ve Vojenském historickém archivu, v jejichž názvu se vyskytuje slovo etapní. Je možné také zadat konkrétní místo a do pole „Archiv“ uvést, že nás zajímá pouze Vojenský historický archiv, a výsledkem pak je seznam fondů spojených s daným místem. Tato databáze archivních fondů a sbírek představuje rychlý a efektivní prostředek, jak zjistit, zda a kde jsou uloženy archivní dokumenty, které hledáte.

Pavel Šrámek | Neděle 26.05.2019, 10:51 | Informace, zajímavosti, akce | 135x


Legiovlak opět na cestách

obrazek Se zpožděním oproti minulým rokům vás informujeme o cestě Legiovlaku, což je jeden z projektů Československé obce legionářské k 100. výročí československých legií. I letos replika vlaku používaného čs. legionáři v Rusku složená celkem ze 14 vagonů vyrazí po městech naší republiky a tentokrát se s ní budeme moci setkat hlavně ve východní polovině naší republiky. Svoji jízdu Legiovlak zahájil v polovině března na Ostravsku a do konce dubna bude k vidění v Uherském Hradišti. Následovat budou Hodonín, Vyškov, Letovice, Lanškroun, Choceň a Čáslav. V červenci a srpnu jej čekají Humpolec, Chotěboř, Hlinsko v Čechách, Polička, Rýmařov, Jeseník, Králíky a Šumperk. V září a říjnu Legiovlak přijede Šternberku, Lipníka nad Bečvou, Rožnova pod Radhoštěm, Vsetína, Uherského Brodu, Otrokovic, Ivančic, Telče a Pelhřimova. Posledními zastávkami letošní poutě se v listopadu stanou Světlá nad Sázavou, Dobříš, Vlašim a Zbiroh. I tentokrát čekají na návštěvníky novinky, takže i ti, co už Legiovlak viděli, mají důvod si návštěvu zopakovat. Aktuální informace včetně virtuální prohlídky Legiovlaku opět najdete na www.legiovlak.cz.

Pavel Šrámek | Pondělí 22.04.2019, 10:56 | Informace, zajímavosti, akce | 133x


Kde hledat informace

V dnešní době vychází velké množství knih i časopisů věnovaných vojenské historii a mít o nich přehled je stále obtížnější. Zatímco například kdysi vycházel jen časopis Historie a vojenství, nyní vychází odborný časopis Vojenská história a populárně zaměřené Historia Bellica, Centurion, Válka revue a další. A vedle centrálně vydávaných časopisů či publikací se objevují časopisy a publikace regionální a oborové, které vychází v omezené distribuci. Může se tak lehce stát, že nějaký text unikne naší pozornosti. Naštěstí jsou k dispozici internetové databáze, například bibliografická databáze Historického ústavu AV ČR dostupná na http://biblio.hiu.cas.cz/. Jedná se o bibliografii dějin českých zemí, která obsahuje záznamy odborné literatury od roku 1990 do současnosti, výběrově i některou starší. Vyhledávat v této databázi je možné podle různých kritérií, například podle jména autora, zjištěného názvu nebo tématiky a klíčových slov. Je možné zadat třeba heslo „Československá lidová armáda“ nebo „československé opevnění“ a vzniklý seznam dále upřesnit podle roků vydání nebo druhu dokumentu. Díky systematickému doplňování představuje tato databáze cenný zdroj, který může významně pomoci při hledání informací.

Pavel Šrámek | Středa 27.03.2019, 14:26 | Informace, zajímavosti, akce | 195x


Ukončení branné pohotovosti státu

obrazek Na konci února uplyne 80 let od zrušení stavu branné pohotovosti státu, do kterého vstoupilo Československo 23. 9. 1938 při vyhlášení mobilizace. A zatímco vyhlášení mobilizace je všeobecně známé, na ukončení branné pohotovosti státu se prakticky zapomnělo. Jako kdyby vše skončilo počátkem října 1938 po odstoupení pohraničních oblastí Německu. Skutečnost však byla poněkud jiná. V českých zemích sice již v polovině října proběhla z velké části demobilizace a 22. 10. 1938 byla zrušena velitelství zdejších armád, ale ostraha hranic nařízená 22. 9. 1938 byla ukončena až 5. 12. 1938. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi naproti tomu došlo v říjnu k výraznému posílení zdejší armády a demobilizace tady probíhala až během listopadu. Velitelství zdejší armády bylo zrušeno až 15. 12. 1938, ostraha hranic pak o tři dny dříve, tj. 12. 12., ovšem s výjimkou Podkarpatské Rusi. V nejvýchodnější části republiky sice také probíhala demobilizace, která se protáhla až do půlky ledna 1939, ale mimořádná vojenská opatření zde pokračovala i po tomto datu. Definitivní ukončení ostrahy hranic bylo nařízeno až k 15. 2. 1939 a 28. 2. 1939 pak skončil na celém území stav branné pohotovosti státu. Ten tak trval více než pět měsíců, nikoliv týden či dva, jak by se mohlo z tradovaných výkladů o událostech na podzim 1938 zdát.

Pavel Šrámek | Úterý 26.02.2019, 07:37 | Informace, zajímavosti, akce | 186x


Kniha o obraně Československa 1938

obrazek V září 2016 jsme psali o knize polského historika Piotra Majewského „Zmarnowana szansa“, v níž se zabýval možnostmi obrany Československa na podzim 1938 na základě zkušeností z polsko-německé války v září 1939. Nyní díky sdružení Conditio humana vyšla pod názvem „Bojovat, či ustoupit? Možnosti obrany Československa na podzim 1938“ česká verze této knihy. Nejde přitom o pouhý překlad polského originálu, Piotr Majewski celý text zrevidoval a pro české čtenáře některé pasáže zkrátil, jiné naopak rozšířil či nově doplnil. Vznikla tak rozsáhlá práce obsahující informace o německých přípravách na válku, celkové situaci Československa, systému a průběhu mobilizace československé armády, organizaci a výzbroji československé pěchoty, dělostřelectva, tankových jednotek a jezdectva, letectva a protiletecké obrany. Nechybí popis opevnění, československého a německého válečného plánu, velitelského sboru československé armády nebo úvaha na věčné téma, zda se mělo bojovat, nebo ne. Vše doplňují tabulky, přílohy, fotografie, mapy a rejstříky. Knihu „Bojovat, či ustoupit“ v pevné vazbě o 415 stranách, která do věčných diskusí ohledně roku 1938 přináší zajímavý nový pohled, nabízí internetové knihkupectví www.kosmas.cz a www.boudamuseum.com.

Pavel Šrámek | Neděle 6.01.2019, 10:04 | Informace, zajímavosti, akce | 356x


Knihy o čs. armádě z roku 1938

obrazek V roce 1938, jehož 80. výročí jsme si letos připomínali, mimo jiné vyšly hned tři knihy věnované československé armádě. První, nejobsáhlejší s rozsahem více než 500 stran vydala pod názvem „Armáda a národ“ Národní rada československá s cílem posílit ve společnosti myšlenku brannosti a ukázat všem čtenářům, že připraveni k obraně mohou klidně hledět vstříc budoucnosti. Snaha být připraven na možnou válku je zřejmá z celé knihy, která se obsáhle věnuje jak slavné vojenské minulosti, tak tehdejší současnosti a popisu československé armády a branné tematiky. Druhou knihu s názvem „Dvacet let československé armády v osvobozeném státě“ vydal Svaz československého důstojnictva. Věnuje se už jen československé armádě a přestože má oproti knize „Armáda a národ“ zhruba poloviční rozsah, obsahuje velmi zajímavé informace. Také třetí knihu nazvanou „Česko-slovenská armáda“ vydal Svaz československého důstojnictva společně s Ministerstvem národní obrany, a to až koncem roku 1938 za změněných poměrů, což se odrazilo i v názvu knihy. Narozdíl od přechozích dvou titulů šlo převážně o fotografickou publikaci. Přestože od vydání všech uvedených knih uplynulo už osm desetiletí, patří hlavně díky kvalitní fotografické příloze mezi stále vyhledávané tituly a lze je najít v nabídce antikvariátů, například na www.muj-antikvariat.cz.

Pavel Šrámek | Neděle 23.12.2018, 13:33 | Informace, zajímavosti, akce | 238x


Letecké karty čs. příslušníků RAF

obrazek Vojenský ústřední archiv-Vojenský historický archiv Praha nabízí na svých webových stránkách www.vuapraha.cz celou řadu dokumentů z naší nedávné vojenské historie, ať již v podobě databází nebo přímo v podobě naskenovaných originálů. Nejnovějším přírůstkem je zpřístupnění leteckých karet čs. příslušníků RAF za druhé světové války. Jedná se o stovky osobních karet, které zachycují základní životopisné údaje dotyčného, dosažené hodnosti během války, odchod z okupovaného Československa a vstup do RAF, informace o absolvovaném výcviku a to i před válkou a samozřejmě také průběh vojenské služby. Najít zde můžete takové osobnosti jako byl František Fajtl, Karel Kuttelwascher, Karel Mrázek, František Peřina nebo Alois Šiška. Vojenský ústřední archiv-Vojenský historický archiv tak chtěl umožnit přístup co nejširší veřejnosti k tomuto jedinečnému prameni, o který byl velký zájem ze strany badatelů. Ve zpřístupňování podobných kartoték z období 2. světové války chce přitom archiv pokračovat. Snad se nezapomene ani na další projekty například databázi padlých v 1. světové válce, která dosud obsahuje údaje jen za roky 1914 až 1916.

Pavel Šrámek | Neděle 25.11.2018, 11:11 | Informace, zajímavosti, akce | 231x


Historia Bellica k roku 1938

obrazek Po speciálním čísle ke vzniku Československa, o kterém jsme psali v červnu, vydal časopis Historia Bellica další speciální číslo tentokrát věnované roku 1938. A opět potvrzuje vysokou laťku, kterou si tento nový časopis nastavil. Jako autory tohoto speciálu si zvolil především vědecké pracovníky pražského Vojenského historického ústavu, z nichž Karel Straka se stal i spoluautorem koncepce tohoto projektu. Doplnili je pak další odborníci věnující se problematice roku 1938. Čtenář si tak může přečíst například o československé strategii v letech 1918–1938, o německém válečném plánování proti Československu ve 30. letech, o německé štábní hře z roku 1938 nazvané Generalstabsreise 1938, o bojových akcích jednotek Stráže obrany státu na podzim 1938, o přípravě prvního samopalu pro československou armádu, o československých obrněných vlacích za mobilizace 1938 nebo o obětech z řad československých vojáků v období let 1938–1939. To vše o rozsahu téměř sto stran na kvalitním papíře doprovázené bohatou obrazovou přílohou tvořenou převážně dobovými fotografiemi. Vydařené speciální vydání časopisu Historia Bellica je možné zakoupit za 150 korun v prodejnách s novinami a časopisy.

Pavel Šrámek | Neděle 14.10.2018, 19:33 | Informace, zajímavosti, akce | 250x


Poprava československých důstojníků

obrazek Na přelomu září a října si nejčastěji připomínáme události podzimu 1938, tyto dny jsou ale také spojeny s popravou československých důstojníků v roce 1941. Tehdy byli po vyhlášení stanného práva v bývalých kasárnách v Praze-Ruzyni popraveni vysocí představitelé čs. předválečné armády. Dne 28. 9. zemřeli před popravčí četou generálové Josef Bílý a Hugo Vojta, následující den generál František Horáček, dne 1. 10. pak generálové Mikuláš Doležal, Oleg Svátek a Václav Šára, plukovníci Josef Dvořák, Josef Malý a František Pohunek, podplukovníci František Ambrož, František Coufal, František Dědič, Bohdan Kasper a Ladislav Preininger, major Jan Petera a štábní kapitán Otmar Růžek. Dne 3. 10. byl ještě popraven podplukovník Josef Balabán. Všichni se aktivně zapojili do vojenské odbojové organizace Obrana národa s cílem postavit se německým okupantům. Když nemohli bránit vlast na podzim 1938, zůstali věrni své přísaze a pokračovali v boji i po okupaci. A právě to je spojuje s rokem 1938, jehož 80. výročí si připomínáme. Možná bychom si proto místo stálého skloňování slova zrada a hledání odpovědi na to, zda jsme mohli či nemohli bojovat, měli raději připomenout tyto a další důstojníky čs. předválečné armády, kteří se nevzdali, bojovali a zemřeli jako hrdinové.

Pavel Šrámek | Pondělí 1.10.2018, 21:11 | Informace, zajímavosti, akce | 285x