Toulky minulostí


Odsun 31. tankové divize z Bruntálu, Krnova a VVP Libavá

Mezi sovětská vojska, zahrnutá do 1. etapy odsunu z Československa, patřila především 31. Viselská tanková divize, která měla rozmístěny svoje útvary v Bruntále, Krnově, Frenštátu pod Radhoštěm a ve VVP Libavá. Do Československa vtrhla již 21. srpna 1968 a jejím úkolem bylo izolovat posádky čs. armády na severovýchodní Moravě, kde se posléze usadila na dalších téměř 22 let.

Již v předstihu před podepsáním čs.-sovětské smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk z 16. října 1968 pro ni musely být na přelomu září a října uvolněny ubytovací kapacity ve výše uvedených posádkách v rozsahu téměř 29 tisíc m2 ubytovací plochy a 10 tisíc m2 skladovacích ploch (včetně posádky Frenštát pod Radhoštěm).

Z Bruntálu byl nucen odejít 92. silniční stavební prapor (VÚ-8019) do Olomouce a 93. silniční stavební prapor (VÚ-9396) do Opavy, přičemž oba útvary zanikly v květnu následujícího roku. Uvolněné objekty (Sochorovy kasárna z roku 1938, muniční sklad Nový Jankovec, cvičiště a střelnici) převzali ve dnech 8. až 13. října zástupci velitelství 31. tankové divize pod velením genmjr. Jurkova. Za čs. stranu je předával velitel posádky pplk. M. Hartl.

Krnov vyklidil 5. geodetický odřad (VÚ-6270, pplk. L. Kebísek) a jeho novým působištěm se až do roku 1992 stala Opava. Naproti tomu krnovská pobočka 5. tankové základny (VÚ-4305/B, mjr. Z. Lutka), mající za úkol v případě mobilizace vytvořit část útvarů 17. tankové divize (tankový pluk a průzkumný prapor), zcela zanikla. Přebírání uvolněných objektů proběhlo od 8. do 17. října. Komise pod vedením plk. Sudarkina převzala tzv. Nová kasárna (vybudována roku 1918), muniční sklad Radim, cvičiště Ježník a střelnici Chomýž.

Ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá (VÚ-8129) předal jeho velitel pplk. J. Kimák ve dnech 8. až 16. října sovětské komisi vedené pplk. Černikovem tzv. Kasárna technického praporu (z roku 1900, dříve v nich byl ubytován prapor PTP), Nová kasárna (z roku 1952) a sklady.

Nejsou sice známy počty vojáků z roku 1968, nicméně před zahájením odsunu v únoru 1990 v uvedených posádkách sloužilo 4700 vojáků a 220 občanských zaměstnanců (posádka Frenštát pod Radhoštěm byla uvedena v předcházejícím příspěvku).

V Bruntále se počátkem roku 1990 nacházelo velitelství 31. Viselské tankové divize (VÚ-34931) a jemu podřízený 1143. protiletadlový raketový pluk (VÚ-47395), 84. průzkumný prapor, 692. spojovací prapor, 231. zdravotnický prapor, 911. prapor materiálního zabezpečení, 400. rota chemické ochrany, polní pošta a polní banka. Z dalších útvarů se jednalo o posádkový spojovací uzel, vojenský soud a prokuraturu, dům důstojníků, oblastní oddělení ubytovací a stavební služby a obchodní oddělení prodejní organizace Vojentorg (obdoba našich prodejen Arma). V souhrnu u nich sloužilo téměř 1800 vojáků (z toho čtyři stovky u protiletadlového pluku) a 160 občanských zaměstnanců. Kromě toho v 550 bytech žila tisícovka rodinných příslušníků. Protiletadlový pluk měl k dispozici 22 protiletadlových kompletů. U průzkumného praporu se nacházelo 6 tanků a 31 bojových vozidel pěchoty nebo obrněných transportérů. Další transportéry byly přiděleny velitelství divize a rotě chemické ochrany.

77. Oderský tankový pluk (VÚ-35099) v Krnově čítal 1100 vojáků a jeho výzbroj představovalo především 93 tanků T-72, 70 BVP nebo OT (součástí pluku byl i motostřelecký prapor), 18 samohybných houfnic Gvozdika a 6 minometů. V téměř 240 bytech žilo pět stovek rodinných příslušníků.

Ve VVP Libavá se nacházel 237. tankový pluk (VÚ-35007), 145. ženijní prapor, 152. prapor oprav techniky a velitelství výcvikového prostoru. U zmíněných útvarů sloužilo okolo 1800 vojáků. Tankový pluk disponoval 93 tanky T-72, 70 BVP nebo OT, 16 taženými 122mm houfnicemi a 8 minomety. Pro šest stovek rodinných příslušníků bylo k dispozici 270 bytů v Městě Libavá a 36 ve Smilově.

Ve stejný den jako z Frenštátu pod Radhoštěm začal odsun 237. tankového pluku z VVP Libavá, jehož první transport byl vypraven 26. února 1990 ze železniční stanice Domašov v 15.10. Ačkoliv odjel o necelou hodinu později než frenštátský převoz, během přesunu jej předstihl a Československo opustil jako úplně první ešalon odsunovaných vojsk v Čierné nad Tisou následujícího dne v 11.50. K odsunu útvaru bylo zapotřebí ještě 10 železničních převozů, přičemž poslední odjel 12. března. Pro transfer 145. ženijního praporu byly z Domašova vypraveny čtyři železniční převozy ve dnech 14. až 20. března. 152. prapor oprav techniky opustil Československo ve třech transportech během 1. až 3. dubna. Následně byl v pěti převozech ve dnech 19. dubna až 6. května odvážen z VVP materiál uložený ve skladech.

Odsun vojsk z Bruntálu započal 28. února 1990 transportem 1143. protiletadlového raketového pluku, který byl ukončen 4. března po pěti převozech. Mezitím byl 2. března zahájen odjezd dalších útvarů. Závěrečný transport 31. tankové divize – v pořadí devatenáctý – odjel z bruntálského nádraží 17. dubna.

Jako poslední ze sestavy divize začal odsun z posádky Krnov. První transport 77. tankového pluku byl vypraven 10. března v 16.50 a do 25. března odjelo z místního nádraží celkem 14 železničních transportů. Krnov se stal v Československu druhým městem, které posádka Střední skupiny vojsk definitivně opustila.

Objekty, uvolněné odsunem sovětských vojsk, byly komisionálně předány civilnímu sektoru v Krnově 28. března (muniční sklad, cvičiště a střelnice) a 2. dubna (Nová kasárna), jakožto i v Bruntále 20. dubna 1990 (Sochorovy kasárna, muniční sklad, cvičiště a střelnice). Naopak ve VVP Libavá převzala od Střední skupiny vojsk všechny objekty čs. armáda: 23. března (pěchotní střelnice Dalskabát), 29. března (tanková střelnice Přáslavice), 28. dubna (kasárna technického praporu, Nová kasárna, kasárna Stará Voda, objekt Točka-Západ Mrklesky /objekty Sever a Jih převzal již v roce 1988/), 4. května (areál Kozlov pro 1857. pohyblivou raketovou technickou základnou) a 8. května (dělostřelecká střelnice Rudoltovice, letecká střelnice Kříž, bombardovací plocha Nová Ves, vodní cvičiště Čermná, tankodrom Nepřívazy, velitelská budova Libavá, výcvikový polygon Přáslavice a osada Smilov).

Po předání všech objektů v posádkách 31. tankové divize (včetně VVP Libavá) odjel z Bruntálu 5. června transport s příslušníky oblastního oddělení ubytovací a stavební služby sovětských vojsk a hranice Československa překročil o dva dny později. Celkem bylo pro odsun 31. tankové divize, včetně útvarů z posádky Frenštát pod Radhoštěm, zapotřebí 57 železničních transportů, jimiž odjelo 6250 vojáků. Mimo jiné si odvezli 287 tanků, 273 BVP a OT, 122 dělostřeleckých prostředků a 2800 tun munice.

Pavel Šrámek | Čtvrtek 2.04.2020, 17:07 | Informace, zajímavosti, akce | 105x


Historie a vojenství na internetu

Počátkem letošního roku jsme vás informovali o nové adrese Digitální studovny Ministerstva obrany na webu www.digitalniknihovna.cz/dsmo. Jedním z titulů, které tato studovna nově nabízí v elektronické podobě, je také časopis Historie a vojenství. Všechna čísla tohoto odborného periodika zaměřeného na domácí a zahraniční vojenskou historii jsou nyní k dispozici ke studiu, a to od roku 1952/1953 do roku 2003, tedy plných 51 ročníků. A vedle Historie a vojenství digitální studovna nabízí také sborník Válka a revoluce, který vycházel v letech 1947 až 1951, a byl jejím přímým předchůdcem. Každý zájemce si tak může bez problémů přečíst otištěné texty, aniž by musel řešit, kde je příslušné číslo časopisu uloženo, aby si ho mohl půjčit. K tomu elektronická verze nabízí možnost vyhledávání, například názvu konkrétního článku. Pro vyhledávání lze využít dále rejstřík sborníku Válka a revoluce a časopisu Historie a vojenství do roku 1971, který nabízí přímo digitální knihovna. Rejstřík textů Historie a vojenství od roku 1990 lze pak nalézt na webu Vojenského historického ústavu www.vhu.cz v části Věda – Časopis Historie a vojenství.

Pavel Šrámek | Čtvrtek 12.03.2020, 15:23 | Informace, zajímavosti, akce | 248x


Výročí zahájení odsunu prvního útvaru sovětské armády z Československa

Na 26. února 2020 připadá 30. výročí zahájení odsunu sovětských vojsk z území bývalého Československa. Stalo se tak na základě československo-sovětské dohody podepsané 26. února 1990 v Moskvě. Prvním městem, které začala sovětská armáda téhož dne vyklízet, se stal Frenštát pod Radhoštěm. Počet sovětských vojáků byl představiteli místního občanského fóra odhadován na tři až čtyři tisíce včetně rodinných příslušníků. Úplné stažení útvarů sovětské armády se ovšem začalo připravovat již několik týdnů předtím. První jednání expertních skupin obou států proběhlo 15. až 16. ledna 1990 v Praze, druhé kolo 7. až 9. února v Moskvě a 12. února obdržel prezident Václav Havel dopis od vedoucího představitele SSSR Michaila Gorbačova s návrhy na lhůty odsunu. Rozkaz ke zřízení Správy pro zabezpečení odchodu sovětských vojsk na FMNO schválil ministr již 20. února 1990 a československá vláda na svém zasedání 22. února jmenovala zástupce ministra národní obrany genmjr. Rudolfa Ducháčka zmocněncem pro záležitosti odchodu sovětských vojsk. Stejně tak se o více než dvě desetiletí dříve začalo připravovat „dočasné“ rozmístění sovětských vojsk na území ČSSR, kterému předcházela invaze vojsk Varšavské smlouvy v noci z 20. na 21. srpna 1968. Definitivně o něm bylo rozhodnuto již podpisem tzv. moskevských protokolů 26. srpna 1968, ačkoliv příslušná mezistátní smlouva byla podepsána až 16. října 1968. Určitou dobu trvala jednání mezi představiteli obou armád o početních stavech a dislokaci vojsk, na jejichž základě vydal 28. září ministr národní obrany genplk. Martin Dzúr rozkaz k přesunům čs. armády a uvolnění 33 posádek pro potřeby nově vytvářené Střední skupiny sovětských vojsk.

Jednou z posádek, které musela čs. armáda ve velmi krátké době opustit, se stal i Frenštát pod Radhoštěm. Od 29. září do 15. října Jaselská kasárna postupně vyklidily pobočka 5. tankové základny (zrušena, velitel pplk. Drahoš Kůrka), Škola pro důstojníky dělostřelectva v záloze (přestěhována do Brezna, velitel pplk. Karel Záruba), velitelství 3. automobilní brigády a 9. cisternový prapor (oba útvary se přemístily do Hlučína, velitelé pplk. Cyril Krejčí a mjr. Jiří Petrák). Nejpočetnější útvar představovala Škola pro důstojníky dělostřelectva v záloze, u které sloužily téměř čtyři stovky vojáků. U pobočky 5. tankové základny byla skladována technika předurčená pro část útvarů válečně vytvářené 17. tankové divize, konkrétně pro motostřelecký pluk, dělostřelecký pluk a ženijní prapor. Přidělený personál (cca 100 až 150 osob) se staral o její střežení a údržbu. Automobilní útvary byly rámcové s počtem cca pěti desítek příslušníků a techniku by v případě mobilizace přebíraly z národního hospodářství. Uvolněné prostory reprezentovalo 8282 m2 ubytovací plochy a 1422 m2 skladové plochy. Jednalo se o Jaselská kasárna postavená v roce 1937, svobodárnu Jandlova vila z roku 1938, sklad a střelnici Trojanovice vybudované v roce 1954.

Představitelé sovětské armády pod velením plk. V. I. Levicha z vojenského útvaru VÚ 16695 opuštěné objekty převzali postupně od 14. října do 24. října 1968. Ve městě se následně usadily útvary 31. Viselské tankové divize, která původně patřila do složení vojsk Přikarpatského vojenského okruhu a velitelství měla v ukrajinském Tarnopolu. Na severní Moravě se divize rozmístila v posádkách Bruntál, Krnov, VVP Libavá a Frenštát pod Radhoštěm. Poslední z uvedených míst se stalo dočasným domovem pro příslušníky 100. Čenstochovského tankového pluku (VÚ 35064) a 1047. dělostřeleckého pluku (VÚ 47344). Nejsou sice známy počty vojáků z roku 1968, nicméně před zahájením odsunu v únoru 1990 u tankového pluku sloužilo 1100 příslušníků a v případě dělostřeleckého pluku se jednalo o 600 mužů. Výzbroj tankového pluku představovalo především 94 tanků T-72, 55 bojových vozidel pěchoty a 18 samohybných houfnic Gvozdika, zatímco u dělostřeleckého pluku bylo 34 samohybných houfnic Akacija a 16 raketometů Grad. V posádkových skladech se nacházelo téměř 740 tun munice. Nárůst počtu osob (z původních cca 600 vojáků téměř na trojnásobek) a techniky v posádce si vynutil vybudování nové čistírny odpadních vod, střelnice v Mořkově, cvičiště Zubří, skladu PHM a pomocného zemědělského hospodářství v Trojanovicích. Kromě toho ve městě žilo ve 433 malometrážních bytech 865 rodinných příslušníků důstojníků obou útvarů.

V prvním pořadí byla k odsunu z Československa vybrána 31. tanková divize a Frenštátu pod Radhoštěm následně připadl nejenom primát v zahájení odsunu, ale rovněž se stalo i prvním městem, které sovětská armáda zcela opustila. První železniční ešalon pod číslem 780 007 byl z frenštátského nádraží vypraven 26. února v 14.20. Město vyklízely jednotky 100. tankového pluku. Československo opustil následujícího dne ve 20.35 přes hraniční železniční stanici Čierná nad Tisou. V krátkých intervalech z Frenštátu odjelo dalších 8 železničních transportů s vojáky a materiálem tankového útvaru, který město definitivně opustil 7. března. Poté následoval odsun dělostřeleckého pluku, jež proběhl ve dnech 9. až 13. března v rámci 5 železničních transportů. Skutečně posledním transportem byl převoz provedený pod hlavičkou 31. tankové divize dne 17. března v 15.35. Uvolněné objekty předaly 29. března orgány sovětské stavební a ubytovací služby zástupcům čs. armády. Tím skončila po 21 letech a 5 měsících vynucená přítomnost sovětské armády ve městě.

Čs. armáda se ovšem pro nesouhlasný postoj obyvatelstva a představitelů města do opuštěných objektů nevrátila. Civilní sektor počátkem dubna 1990 převzal všechny vojenské objekty, které byly ve velké míře zdevastovány. Vedení města v roce 1991 vyčíslilo škody na 46 mil Kčs.

Jako připomínku počátku odjezdu prvního útvaru sovětské armády po uzavření mezistátní dohody o odsunu Střední skupiny vojsk 26. února 1990 byla v loňském roce odhalena pamětní deska na budově bývalých Jaselských kasáren.

Pavel Šrámek | Úterý 25.02.2020, 17:36 | Informace, zajímavosti, akce | 140x


Hrob generála Ludvíka Svobody

obrazek Pokud navštívíte město Kroměříž, najdete zde kromě známého zámku a zahrad také hrob generála Ludvíka Svobody, jediného generála československé armády, který se stal prezidentem. Ludvík Svoboda se narodil roku 1895 v Hroznatíně u Třebíče. V roce 1915 byl povolán do rakousko-uherské armády, dostal se do ruského zajetí a vstoupil do československých legií. V jejich řadách bojoval například u Zborova a v roce 1920 se vrátil domů. Chvíli hospodařil na statku, ale v roce 1921 vstoupil do československé armády. Vyučoval mimo jiné na Vojenské akademii v Hranicích a od roku 1934 působil v Kroměříži, kde se usadil. Po německé okupaci se zapojil do odboje a v létě 1939 odešel do Polska, kde organizoval československou vojenskou jednotku. Po porážce Polska se dostal do Sovětského svazu, kde vytvořil československou vojenskou jednotku, která pod jeho velením bojovala po boku Rudé armády proti Němcům a rozrostla se až na armádní sbor. Na jaře 1945 se stal ministrem národní obrany a zůstal jím až do jara 1950, kdy byl odvolán. V roce 1952 byl krátce vězněn a poté rehabilitován. V letech 1955 až 1958 byl náčelníkem Vojenské akademie Klementa Gottwalda. V březnu 1968 se stal československým prezidentem a znovu pak o pět let později. V důsledku zdravotních problémů musel prezidentskou funkci v roce 1975 opustit. Ludvík Svoboda zemřel v roce 1979 v Praze. Jeho ostatky byly nejprve uloženy v Národním památníku na Vítkově, v roce 1993 byly pak přeneseny do Kroměříže. Místo jeho posledního odpočinku najdete na kroměřížském městském hřbitově nedaleko Výstaviště Floria.

Pavel Šrámek | Neděle 9.02.2020, 11:46 | Informace, zajímavosti, akce | 208x


Digitální studovna Ministerstva obrany

V únoru 2016 jsme psali o Digitální studovně Ministerstva obrany na webu kramerius.army.cz. Pokud studovnu využíváte, asi jste zjistili, že ji lze najít také na webu www.digitalniknihovna.cz/dsmo. Jaký je mezi oběma weby rozdíl? Na první, starší doméně kramerius.army.cz je původní Digitální studovna a původní tzv. klient. Vypadá sice poněkud zastarale a není uživatelsky nejpřívětivější, ale zato umožňuje fulltextové vyhledávání se zapojením pokročilé syntaxe, například při vyhledávání v seznamech ztrát z první světové války. Na druhé adrese www.digitalniknihovna.cz/dsmo funguje nově vyvinutý a nedávno nasazený klient, který je pro běžné prohlížení a pročítání mnohem příjemnější, přičemž disponuje responzivním designem a tím se přizpůsobuje displejům mobilních zařízení. Tento klient však za svým starším „bratrem“ pokulhává právě v oblasti speciálního vyhledávání, kterou oceňují zpravidla náročnější uživatelé. Pracuje se sice na tom, aby nový klient svými funkcemi plně nahradil toho starého, ale zatím se to nepodařilo. V blízké budoucnosti by pak Digitální studovna Ministerstva obrany měla přejít na nového klienta, který poběží pod doménou digitalnistudovna.army.cz, což bude primární adresa určená pro většinu méně náročných uživatelů. Starý klient na kramerius.army.cz bude přitom sloužit i nadále, takže bude jen na každém uživateli, pro jakou formu zpřístupnění se rozhodne. Za poskytnuté informace děkujeme Tomáši Kykalovi z Vojenského historického ústavu Praha.

Pavel Šrámek | Neděle 5.01.2020, 09:45 | Informace, zajímavosti, akce | 284x


Československá armáda a rok 1989

obrazek K letošnímu 30. výročí pádu komunistického režimu v Československu připravil historik Vojenského historického ústavu Praha Prokop Tomek publikaci „Československá armáda v čase Sametové revoluce“ s podtitulem „Proměny ozbrojených sil na přelomu osmdesátých a devadesátých let“. Tématem této práce je rok 1989 v československé armádě a následné události až do rozdělení státu v roce 1992 a vzniku samostatné Armády České republiky. První část je věnována ČSLA na konci osmdesátých let. Popisuje postupně stav armády v té době, krizi zbrojní výroby a nákupy zbraní v roce 1989 nebo úvahy a snahy o proměnu tehdejší základní vojenské služby. Druhá část se zaměřuje na listopad 1989 a roli armády. Rozebírají se zde přípravy armády na možný zásah v průběhu roku 1989, situace armády v průběhu listopadových dní nebo přípravy na převzetí televizního vysílání. Třetí část zachycuje první fázi polistopadového vývoje do podzimu 1990 a odvolání ministra Vacka. Lze se dočíst o změnách v armádních strukturách během roku 1990, postoji velitelského sboru ke změnám a poklesu zájmu o armádu během roku 1990. Čtvrtá část je pak věnována období transformace let 1991 a 1992. Popisuje počátky účasti na zahraničních misích, situaci sovětských vojsk po listopadu 1989 a jejich odsun nebo změny v armádě během roku 1991. Poslední, pátá část představuje cestu k rozdělení státu a armády. Čtenář se dozví například o ohlasech vojenské otázky na Slovensku, událostech roku 1992 v československé armádě a jejím rozdělení. Text je doplněn organizačními i personálními přehledy a životopisy vybraných osobností. Zajímavou knihu v pevné vazbě o rozsahu 255 stran lze zakoupit v běžných knihkupectvích a nabízí ji dále internetová knihkupectví například www.kosmas.cz.

Pavel Šrámek | Čtvrtek 5.12.2019, 22:07 | Informace, zajímavosti, akce | 248x


Kniha o opevnění Berounska

obrazek Po loňském vydání vzpomínek generála Ludvíka Krejčího se Radan Lášek a nakladatelství Codyprint vrátili k tematice čs. předválečného opevnění, a to knihou „Opevněná Berounka – fortifikace na Berounsku a jejich obránci 1938“. Jak již název napovídá, kniha se věnuje výstavbě lehkého opevnění v okolí Berouna, které tvořilo součást opevněného předmostí Prahy. Kromě samotného podrobného popisu výstavby pevnostních objektů a jejich dalších osudů po roce 1938 nechybí detailní popis jednotek předurčených pro obranu opevnění a událostí v září a říjnu 1938 za mobilizace. Vše dále doplňují informace o vojenské posádce v Berouně a pěším pluku 38, který ji tvořil, odbojové skupině Obrana národa na Berounsku a životopisy vybraných vojenských osobností. Text doprovází okolo 300 dobových fotografií, pohlednic, leteckých snímků a technických výkresů, které dotváří celkově výborný dojem z celé knihy formátu A4 na křídovém papíře. „Opevněnou Berounku“, která nepochybně potěší každého zájemce o předválečnou československou armádu, můžete zakoupit v běžných knihkupectvích a nabízí ji dále internetová knihkupectví například www.kosmas.cz, www.boudamuseum.com, www.bunkry.cz. Ukázky z knihy si můžete prohlédnout na www.codyprint.cz.

Pavel Šrámek | Úterý 5.11.2019, 22:05 | Informace, zajímavosti, akce | 273x


Manévry na Kroměřížsku 1929

obrazek V letošním roce uplynulo 90 let od manévrů československé armády na Kroměřížsku. Konaly se koncem léta od 26. do 29. srpna 1929 a šlo o jedny z největších tehdejších vojenských manévrů. Zúčastnilo se jich více než 25 000 vojáků československé armády a četní významní hosté. Přijel například prezident Tomáš G. Masaryk a předseda vlády František Udržal, ze zahraničí pak francouzský maršál Henri Philippe Pétain, rumunský generál Nicolae Samsonovici nebo jugoslávský generál Milan Milovanović. A právě tuto událost významnou pro historii města Kroměříže se rozhodl připomenout zdejší státní okresní archiv dvěma přednáškami v jeho prostorách. Při první ve středu 23. 10. od 17 hodin bude o manévrech v srpnu 1929 podrobně hovořit Radomír Zavadil. Při druhé ve středu 30. 10. opět od 17 hodin se bude autor tohoto textu věnovat významným osobnostem přítomných na manévrech. Obě přednášky jsou volně přístupné. Pokud budete mít čas a chuť, můžete se přijít něco dozvědět o manévrech československé předválečné armády.

Pavel Šrámek | Čtvrtek 3.10.2019, 19:35 | Informace, zajímavosti, akce | 269x


Výstava dokumentů k roku 1938

Měsíc září je tradičně spojen s události roku 1938, které nám připomene řada akcí, ať již pravidelných konaných každoročně nebo jednorázových. K těm prvním patří například vzpomínka na příslušníky finanční stráže a Stráže obrany státu v Lužických horách u pomníku čs. hraničářů na hraničním přechodu Dolní Světlá – Waltersdorf v sobotu 21. 9. K těm druhým zase patří výstava „Rozbití Československa 1938–1939 – Nově zpřístupněné dokumenty ruských archivů“, která bude od 1. do 30. 9. 2019 k vidění v prostorách Metropolitní univerzity Praha v Praze 10 – Strašnicích. Metropolitní univerzita Praha ji pořádá ve spolupráci s Federální archivní agenturou Ruské federace a Historickým ústavem Akademie věd České republiky. Na výstavě budou prezentovány fotokopie cca 140 archivních dokumentů a fotografií mapujících zahraniční politiku Sovětského svazu vůči nacistickému Německu, Rakousku a Československu z období od září 1937 do března 1939, přičemž vystavené dokumenty budou v České republice představeny odborné i laické veřejnosti takto poprvé. Další informace o výstavě a také s ní spojené vědecké konferenci „Sovětský svaz a Mnichov 1938“ najdete na webu Metropolitní univerzity. A pokud vám to s návštěvou nevyjde, můžete se podívat na web archivní agentury Ruské federace, kde je několik stovek dokumentů z ruských archivů týkajících se Československa a let 1937 až 1939.

Pavel Šrámek | Pátek 30.08.2019, 16:02 | Informace, zajímavosti, akce | 297x


Kniha o válečných plánech

obrazek Když se na knižním trhu nedávno objevila kniha „Plánování nemyslitelného“ s podtitulem „Československé válečné plány 1950–1990“ bylo to již třetí vydání této práce. Poprvé vyšla roku 2007 a její editor Petr Luňák v ní zachytil válečné plány československé armády z let studené války od počátku 50. let do konce 80. let minulého století. Jedná se celkem o 14 dokumentů, buď přímo válečných plánů nebo záležitostí se k nim vztahujícím, představených formou doslovného přepisu s vysvětlujícími poznámkami. Dokumenty doplňují dvě přílohy, první týkající se důsledků zničení vltavské kaskády v případném konfliktu a druhá tvořená rozhovory s generály československé armády. Vše doplňuje úvodní vysvětlující studie Petra Luňáka o přípravách východního bloku na válku v jaderném věku. Díky atraktivnímu tématu i kvalitnímu zpracování kniha vzbudila v minulosti značný zájem a lze předpokládat, že i její nové vydání, které se od těch předchozích odlišuje jen aktualizovanou předmluvou, si brzy najde své čtenáře. Zajímavou knihu v pevné vazbě o rozsahu 439 stran lze zakoupit v běžných knihkupectvích a nabízí ji dále internetová knihkupectví například www.kosmas.cz.

Pavel Šrámek | Sobota 22.06.2019, 20:46 | Informace, zajímavosti, akce | 385x