Toulky minulostí


Kde hledat informace o příslušnících čs. předválečné armády

Po návodu, kde hledat informace o účastnících 1. světové války, přinášíme další návod, tentokrát kde hledat informace o příslušnících čs. předválečné armády. Pokud byl dotyčný vojákem z povolání (dobově tzv. vojenský gážista) čs. předválečné armády, je možné začít procházením Schematismů čs. branné moci. Schematismy byly úřední publikací vydávanou každoročně v letech 1922 až 1938, obsahovaly jména vojenských gážistů předválečné armády a jejich zařazení. Lze z nich zjistit hodnost a příslušnost k vojenskému útvaru, případně další údaje. Pro důstojníky, kteří ve službě dosáhli generálské hodnosti (ať již v předválečné, nebo až v poválečné armádě), je možné také využít práci Alexe Maskalíka „Elita armády – československá vojenská generalita 1918–1992“, která pro každého generála nabízí základní biografické údaje a fotku. Dále je možné využít Osobní věstníky MNO z let 1919 až 1939, ve kterých byla zveřejňována jednotlivá personální opatření (povýšení, přemístění, změna ve funkci). V tomto případě ovšem výsledky hledání neodpovídají vždy vynaložené námaze. Více podrobností lze pak získat z osobního spisu, tzv. kvalifikační listiny, uloženého ve Vojenském ústředním archivu Praha (www.vuapraha.cz). Jedná se většinou o obsáhlé spisy obsahující informace o dotyčném, podrobný průběh vojenské služby, hodnocení nadřízených, výsledky kurzů a školení apod. K vyhledání kvalifikační listiny je nutné znát jméno a příjmení a alespoň rok narození. Dále je možné nechat si vyhledat tzv. kmenový list, který je však stručnější, bez různých hodnocení a posudků. Ve Vojenském historickém archivu jsou kmenové listy vojáků z povolání narozených roku 1905 a starších, přičemž z let 1887 až 1900 se zpravidla nedochovaly. Mladší vojáky z povolání lze nalézt ve Vojenském archivu – Centrální registratúre, Univerzitní námestie 2, 917 00 Trnava, Slovenská republika. Pokud hledáte někoho, kdo v čs. předválečné armádě absolvoval pouze základní vojenskou (prezenční) službu, lze bližší údaje o jejím průběhu zjistit z tzv. kmenového listu. Pro osoby narozené do roku 1910 jsou uloženy ve Vojenském ústředním archivu Praha (s výjimkou let 1887 až 1900), pro osoby narozené v letech 1911 až 1920 jsou uloženy ve Vojenském historickém archivu Bratislava (www.vhu.sk). Pro vyhledání kmenového listu je nutné uvést jméno, příjmení a datum narození dotyčného. V případě, že při hledání kmenového listu neuspějete, a víte, kde dotyčný bydlel, je možné zkusit štěstí a hledat dokumenty uložené v místně příslušných státních okresních archivech (jejich seznam viz www.statnisprava.cz/….nsf/i/d0006). V dokumentech dané obce uložených v příslušném okresním archivu se někdy dochovaly tzv. knihy vojenské evidence, které pro osoby zdržující se v obci uvádějí vojenskou hodnost a příslušnost k vojenskému útvaru československé předválečné armády.

Pavel Šrámek | Neděle 20.11.2016, 17:07 | Informace, zajímavosti, akce | 157x


Pušky a bodáky vzor 24

obrazek Další zajímavou knihou, kterou letos vydalo nakladatelství Brigadýr, je monografie Jana Šmída „Pušky a bodáky vz. 24 ve výzbroji československé, rumunské a německé armády“. Vznikla postupným mnohaletým studiem archivních dokumentů, především bývalého podnikového archivu Zbrojovky Brno, a pojednává o vývoji a změnách československé pěchotní předválečné výzbroje. Obsahově je sice zaměřena především na pušku a bodák vz. 24, ale věnuje se i dalším tématům jako je nákup pušek rakouského, německého, italského a francouzského původu zavedených v československé armádě v prvních letech existence Československa. Všímá si také pušek a bodáků, které přivezli do vlasti legionáři z Ruska, tj. především pušek japonských a v menší míře též ruských. Nechybí samozřejmě kapitoly o vyzbrojování státní policie, četnictva a finanční stráže, a to jak původní starou výzbrojí, tak novými puškami vz. 33. Součástí monografie je dále problematika zbrojní výroby ve Zbrojovce Brno v letech 1919 až 1945. Zde se autor věnuje i exportům pušek do zahraničí a z tohoto důvodu jsou zmíněny dodávky pušek a bodáků ze Zbrojovky armádám Rumunska a Německa, přičemž tyto údaje nebyly dosud publikovány. Více než 400 stránkovou mimořádně zajímavou publikaci si můžete za cenu 380 korun tradičně objednat na mailové adrese brigadyr (at) seznam.cz. Podle názoru nakladatelství se tato kniha stane nepostradatelnou pomůckou všech českých a slovenských sběratelů pušek a bodáků československé výroby a my dodáváme, že dobře posloužit může určitě všem zájemcům o pěchotní výzbroj československé předválečné armády.

Pavel Šrámek | Pondělí 24.10.2016, 21:43 | Informace, zajímavosti, akce | 194x


Polní pošta na podzim 1938

obrazek Mobilizaci československé armády v roce 1938 nám připomínají nejen objekty československého opevnění, některé z nich přeměněné na muzea, ale také dopisnice polní pošty, s nimiž se lze setkat ve sbírkách filatelistů nebo na jejich burzách. Poštovní služba se v československé armádě vytvořila během mobilizace v září 1938 a svoji činnost oficiálně zahájila dne 1. října 1938. V jejím čele stála ústředna polních pošt v Přerově, které podléhalo pět třídíren polních pošt a 64 polních pošt. Jednou polní poštou disponovalo každé divizní i sborové velitelství a také Hlavní velitelství, velitelství armád pak měla dvě nebo tři polní pošty. Doplňovalo je devět sběren polních pošt, které fungovaly v zápolí a zřizovala je civilní poštovní správa. Počátky činnosti polní poštovní služby nebyly vzhledem k absenci zkušeností jednoduché, vše navíc zkomplikovalo vyklízení pohraničí českých zemí. Výsledkem bylo značné zpožďování zásilek a nespokojenost vojáků, kteří marně čekali na své zásilky. Organizačními změnami se ale postupně podařilo situaci během října 1938 zlepšit. Koncem října ovšem už v českých zemích probíhala demobilizace, která se týkala i polní pošty. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi však ještě působila celý další měsíc. Poslední polní pošta ukončila svoji činnost počátkem prosince, jako úplně poslední demobilizovala v půlce prosince ústředna polních pošt. Po polní poště z roku 1938 zůstaly jen dopisnice, které připomínají tehdejší dramatický podzim.

Pavel Šrámek | Neděle 16.10.2016, 21:39 | Informace, zajímavosti, akce | 133x


Polská práce o mnichovské krizi

obrazek Mnichovská krize a mobilizace československé armády v září 1938 patří k stálým tématům knih, které u nás vychází. V zahraničí je to naopak, ale i tam se občas objeví kvalitní a zajímavé práce. Týká se to i nejnovější knihy polského historika Piotra Majewského „Zmarnowana szansa“, kterou vydalo Muzeum 2. světové války v Gdaňsku. Piotr Majewski je polský historik, který se věnuje českým moderním dějinám. V roce 2004 mu vyšla kniha „Nierozegrana kampania“, v níž se zabýval možnostmi obrany Československa na podzim 1938 na základě zkušeností z polsko-německé války v září 1939. A právě jejím opraveným a rozšířeným vydáním je nejnovější „Zmarnowana szansa“. Autor v ní především doplnil údaje o německé armádě, které získal z německých archivů, zapracoval nová zjištění o československé armádě z knih, které u nás od roku 2004 vyšly, a dále přidal třeba svoji představu o průběhu československo-německé války v říjnu 1938. Výsledkem je mimořádně zajímavá práce, která stojí rozhodně za přečtení. Vzhledem k tomu, že jde o polskou knihu, nabízí ji polská knihkupectví a e-shopy, z těch v češtině pak www.knihy24.cz.

Pavel Šrámek | Neděle 18.09.2016, 21:25 | Informace, zajímavosti, akce | 274x


Získání tanku LTH

Vojenskému historickému ústavu Praha se podařilo rozšířit kolekci československých předválečných tanků, kterou má ve svých sbírkách, o další mimořádně zajímavý exponát. Jedná se o lehký tank LTH vyrobený firmou ČKD na konci 30. let a exportovaný do Švýcarska, kde úspěšně sloužil až do 50. let minulého století. K dosavadním lehkým tankům vz. 35 a vz. 38, které sloužily v československé armádě, a lehkému tanku LTP vyrobeném pro Peru tak přibyl další zástupce československé předválečné tankové techniky. Vojenskému historickému ústavu Praha byl věnován jako dar švýcarského ministerstva obrany na počest dlouhotrvajícího vzájemného přátelství, jehož počátky byly položeny právě ve 30. letech minulého století. Nový tank bude během prázdnin umístěn ve Vojenském technickém muzeu Lešany a předvede se také na letošním Tankovém dni, který se uskuteční v Lešanech v sobotu 27. srpna. Zájemci o československou vojenskou techniku si ho tak budou moci brzy prohlédnout na vlastní oči. Vojenskému historickému ústavu nezbývá než poděkovat a popřát, aby se mu zase podařil nějaký podobný úspěch.

Pavel Šrámek | Úterý 28.06.2016, 10:16 | Informace, zajímavosti, akce | 458x


Kde hledat informace o účastnících 1. světové války

Vzhledem k častým dotazům na předky, kteří se účastnili 1. světové války, jsme se rozhodli pomoci vám návodem, kde tyto informace hledat. Nejjednodušší je to v případě, pokud se váš předek zapojil do československých legií v Rusku, Francii nebo Itálii. Na webu Vojenského ústředního archivu Praha (www.vuapraha.cz) je k dispozici databáze legionář (www.vuapraha.cz/…dierdatabase), kde si můžete najít svého předka a informace o něm. Vzhledem k dlouhé době existence této databáze a stálému opravování a doplňování obsahuje ověřené podrobné údaje, včetně posledního útvaru rakousko-uherské armády, u kterého sloužil. Pokud by to však nestačilo, můžete požádat Vojenský ústřední archiv Praha o vyhledání legionářského spisu. V případě, že váš předek bojoval jen v rakousko-uherské armádě, je situace složitější. Pokud se narodil před rokem 1887, doporučujeme obrátit se na Vojenský ústřední archiv Praha a požádat o vyhledání kmenového listu obsahujícího záznamy o službě v rakousko-uherské armádě. Pro ročníky narození 1887 až 1900 se bohužel kmenové listy nedochovaly. Můžete zkusit oficiální seznamy rakousko-uherských ztrát za 1. světové války – tzv. Verlustlisten. Ty obsahují padlé, raněně a zajaté vojáky a detailní postup, jak s nimi pracovat, již před časem zveřejnil na svém webu Vojenský historický ústav Praha (http://www.vhu.cz/…vetove-valce). Při práci s těmito seznamy je ale třeba počítat s možným zkomolením jména a zkoušet i podobné varianty. Pokud dotyčný ve válce padl, můžete ho dále zkusit najít v kartotékách padlých spravovaných Vojenským ústředním archivem Praha, z nichž část je k dispozici přímo na webu archivu. Jde o tzv. zelenou kartotéku s údaji o padlých do roku 1916 včetně (www.vuapraha.cz/…dierdatabase) a tzv. bílou kartotéku s údaji pro celou válku (www.vuapraha.cz/node/69). Na doplnění a rozšíření kartoték se stále pracuje, takže pokud potřebujete údaje zelené kartotéky z let 1917 až 1918, které zatím nejsou na webu, musíte počkat nebo se obrátit na Vojenský ústřední archiv. Když nic z výše uvedeného nevyjde a vy víte, kde váš předek před 1. světovou válkou žil, zkuste se ještě obrátit na místně příslušný státní okresní archiv (jejich seznam viz www.statnisprava.cz/….nsf/i/d0006). V dokumentech dané obce uložených v daném okresním archivu lze mnohdy dohledat údaje o padlých případně i dalších účastnících světové války, a to nejčastěji v obecní či školní kronice, někdy též v evidenci obyvatel.

Pavel Šrámek | Pondělí 13.06.2016, 20:14 | Informace, zajímavosti, akce | 749x


Rok Františka Machníka

obrazek V minulých novinkách jsme psali o vzpomínkové akci k výročí narození Františka Machníka (1886–1967), politika agrární strany, který v letech 1935 až 1938 zastával funkci ministra národní obrany a významně se zasloužil o rozvoj armády a obranyschopnosti tehdejšího Československa. Šlo o jednu z akcí tzv. Roku Františka Machníka, který chce připomenout odkaz tohoto politika a jeho spolupracovníků, k nimž patřil například Machníkův pobočník major Jaromír Ort, šéf jeho vojenského kabinetu podplukovník Václav Kropáček nebo generál Josef Dostál. Všichni se zapojili nejen do budování československé meziválečné armády, ale po okupaci také do protiněmeckého odboje, přičemž Ort, Kropáček i Dostál za to zaplatili svými životy. K trestu smrti byl odsouzen i František Machník, ale na poslední chvíli byl omilostněn a válku přežil. Nejbližší akcí Roku Františka Machníka bude 1. června den otevřených dveří v kasárnách 142. praporu oprav Armády ČR v Klatovech, kde Machník žil a pracoval. Jakýmsi vyvrcholením roku bude 17. září odhalení pamětní desky generálu Josefu Dostálovi a plukovníku Ladislavu Nedbalovi na zdi klatovských kasáren. Další akce se pak chystá 18. a 19. listopadu do Chrudimi, kde František Machník učil, poznal zde svoji ženu a je zde pochován. Další informace včetně fotografií lze najít na www.facebook.com/machnik2016.

Pavel Šrámek | Úterý 17.05.2016, 21:29 | Informace, zajímavosti, akce | 291x


Vojáci Švejkova pluku

obrazek Nakladatelství Brigadýr, které v loňském roce vydalo zajímavé knížky o zvláštním vlaku pro hlavního velitele čs. armády v roce 1938 a o pozorovatelnách Civilní obrany, se ohlásilo dalším zajímavým titulem s názvem „Vojáci Švejkova pluku“. Jeho autor Jan Ciglbauer, badatel a publicista věnující se vojenským regionálním dějinám, v něm zachytil hned tři témata vztahující se k jihočeské vojenské historii. První tvoří vzpomínky vojáků z obce Chotýčany u Českých Budějovic na 1. světovou válku, které jsou unikátní tím, že se jedná o ucelený soubor výpovědí všech mužů z jedné vesnice. Zaznamenal je ve 20. letech minulého století tehdejší kronikář obce Adolf Šulista, přičemž většina zdejších mužů prožila válku v řadách budějovického 91. pěšího pluku, známého díky Haškovu románu Osudy dobrého vojáka Švejka. Právě 91. pěšího pluku se týká druhé téma, které podrobně popisuje zásah pluku v jihočeském pohraničí koncem roku 1918, kdy se německé obyvatelstvo pokusilo odtrhnout pohraniční oblasti od nové republiky. Poslední téma je pak věnováno pietním památkám a válečným hrobům z období 1. světové války na Českobudějovicku. Publikace tak vrací jména více než 1300 vojákům, jejichž křížky a náhrobky byly odstraněny v 60. a 70. letech minulého století. „Vojáky Švejkova pluku“ o rozsahu 172 stran si za cenu 190 korun můžete již rovnou zakoupit, když zašlete jméno, adresu a počet kusů na mailovou adresu brigadyr (at) seznam.cz.

Pavel Šrámek | Pondělí 18.04.2016, 17:23 | Informace, zajímavosti, akce | 498x


Cena za velmi dobrý počin na poli dějin československé předválečné a poválečné armády v roce 2015

V roce 2015 se opět stala na poli dějin československé předválečné a poválečné armády celá řada velmi zajímavých událostí, takže již podeváté vyhlašujeme cenu za velmi dobrý počin v této oblasti. Jestliže anketa za rok 2014 byla ovlivněna výročím vypuknutí 1. světové války, tentokrát se projevilo zase výročí konce 2. světové války. Uvidíme, koho vyberete jako vítěze. Připomínáme, že v roce 2014 jste dali nejvíce hlasů interaktivní hře Vojenského historického ústavu „Tajemství vojenského kufříku“.

Miniaplikace

Václav Bartoš | Středa 6.04.2016, 10:45 | Cena za velmi dobrý počin na poli dějin čs. armády | 248x


Legiovlak znovu na cestách

obrazek

Počátkem letošního roku jsme naposledy psali o loňské cestě Legiovlaku připraveného Československou obcí legionářskou k 100. výročí československých legií po vybraných městech v České republice. A po pár měsících Legiovlak znovu vyrazil po dalších městech naší republiky. Svoji letošní cestu zahájil v jihočeských Strakonicích, následoval Písek a nyní je v Příbrami. Další je na řadě Beroun, Kladno, Ústí nad Labem, v květnu Teplice, Chomutov, Karlovy Vary, v červnu Cheb, Aš, Plzeň, Rokycany a v červenci Železná Ruda, Klatovy, Domažlice a Bezdružice. Srpen Legiovlak stráví tradičně v Praze a po prázdninách vyrazí z Čech na Moravu, a to v září do Ostravy, Českého Těšína, Opavy, v říjnu do Hranic, Olomouce a v listopadu do Prostějova, Přerova, Bruntálu a Krnova. Poslední zastávkou se stane na přelomu listopadu a prosince Zábřeh. Návštěvníci se mohou těšit znovu na zdravotnický vagon, štábní vagon, ubytovací vagon a další, ke kterým nově přibyl filmový vagon s promítáním filmů s legionářskou tematikou. Další informace včetně virtuální prohlídky Legiovlaku najdete na www.legiovlak.cz.

Pavel Šrámek | Pondělí 4.04.2016, 20:30 | Informace, zajímavosti, akce | 621x