Toulky minulostí


Získání tanku LTH

Vojenskému historickému ústavu Praha se podařilo rozšířit kolekci československých předválečných tanků, kterou má ve svých sbírkách, o další mimořádně zajímavý exponát. Jedná se o lehký tank LTH vyrobený firmou ČKD na konci 30. let a exportovaný do Švýcarska, kde úspěšně sloužil až do 50. let minulého století. K dosavadním lehkým tankům vz. 35 a vz. 38, které sloužily v československé armádě, a lehkému tanku LTP vyrobeném pro Peru tak přibyl další zástupce československé předválečné tankové techniky. Vojenskému historickému ústavu Praha byl věnován jako dar švýcarského ministerstva obrany na počest dlouhotrvajícího vzájemného přátelství, jehož počátky byly položeny právě ve 30. letech minulého století. Nový tank bude během prázdnin umístěn ve Vojenském technickém muzeu Lešany a předvede se také na letošním Tankovém dni, který se uskuteční v Lešanech v sobotu 27. srpna. Zájemci o československou vojenskou techniku si ho tak budou moci brzy prohlédnout na vlastní oči. Vojenskému historickému ústavu nezbývá než poděkovat a popřát, aby se mu zase podařil nějaký podobný úspěch.

Pavel Šrámek | Úterý 28.06.2016, 10:16 | Informace, zajímavosti, akce | 291x


Kde hledat informace o účastnících 1. světové války

Vzhledem k častým dotazům na předky, kteří se účastnili 1. světové války, jsme se rozhodli pomoci vám návodem, kde tyto informace hledat. Nejjednodušší je to v případě, pokud se váš předek zapojil do československých legií v Rusku, Francii nebo Itálii. Na webu Vojenského ústředního archivu Praha (www.vuapraha.cz) je k dispozici databáze legionář (www.vuapraha.cz/…dierdatabase), kde si můžete najít svého předka a informace o něm. Vzhledem k dlouhé době existence této databáze a stálému opravování a doplňování obsahuje ověřené podrobné údaje, včetně posledního útvaru rakousko-uherské armády, u kterého sloužil. Pokud by to však nestačilo, můžete požádat Vojenský ústřední archiv Praha o vyhledání legionářského spisu. V případě, že váš předek bojoval jen v rakousko-uherské armádě, je situace složitější. Pokud se narodil před rokem 1887, doporučujeme obrátit se na Vojenský ústřední archiv Praha a požádat o vyhledání kmenového listu obsahujícího záznamy o službě v rakousko-uherské armádě. Pro ročníky narození 1887 až 1900 se bohužel kmenové listy nedochovaly. Můžete zkusit oficiální seznamy rakousko-uherských ztrát za 1. světové války – tzv. Verlustlisten. Ty obsahují padlé, raněně a zajaté vojáky a detailní postup, jak s nimi pracovat, již před časem zveřejnil na svém webu Vojenský historický ústav Praha (http://www.vhu.cz/…vetove-valce). Při práci s těmito seznamy je ale třeba počítat s možným zkomolením jména a zkoušet i podobné varianty. Pokud dotyčný ve válce padl, můžete ho dále zkusit najít v kartotékách padlých spravovaných Vojenským ústředním archivem Praha, z nichž část je k dispozici přímo na webu archivu. Jde o tzv. zelenou kartotéku s údaji o padlých do roku 1916 včetně (www.vuapraha.cz/…dierdatabase) a tzv. bílou kartotéku s údaji pro celou válku (www.vuapraha.cz/node/69). Na doplnění a rozšíření kartoték se stále pracuje, takže pokud potřebujete údaje zelené kartotéky z let 1917 až 1918, které zatím nejsou na webu, musíte počkat nebo se obrátit na Vojenský ústřední archiv. Když nic z výše uvedeného nevyjde a vy víte, kde váš předek před 1. světovou válkou žil, zkuste se ještě obrátit na místně příslušný státní okresní archiv (jejich seznam viz www.statnisprava.cz/….nsf/i/d0006). V dokumentech dané obce uložených v daném okresním archivu lze mnohdy dohledat údaje o padlých případně i dalších účastnících světové války, a to nejčastěji v obecní či školní kronice, někdy též v evidenci obyvatel.

Pavel Šrámek | Pondělí 13.06.2016, 20:14 | Informace, zajímavosti, akce | 409x


Rok Františka Machníka

obrazek V minulých novinkách jsme psali o vzpomínkové akci k výročí narození Františka Machníka (1886–1967), politika agrární strany, který v letech 1935 až 1938 zastával funkci ministra národní obrany a významně se zasloužil o rozvoj armády a obranyschopnosti tehdejšího Československa. Šlo o jednu z akcí tzv. Roku Františka Machníka, který chce připomenout odkaz tohoto politika a jeho spolupracovníků, k nimž patřil například Machníkův pobočník major Jaromír Ort, šéf jeho vojenského kabinetu podplukovník Václav Kropáček nebo generál Josef Dostál. Všichni se zapojili nejen do budování československé meziválečné armády, ale po okupaci také do protiněmeckého odboje, přičemž Ort, Kropáček i Dostál za to zaplatili svými životy. K trestu smrti byl odsouzen i František Machník, ale na poslední chvíli byl omilostněn a válku přežil. Nejbližší akcí Roku Františka Machníka bude 1. června den otevřených dveří v kasárnách 142. praporu oprav Armády ČR v Klatovech, kde Machník žil a pracoval. Jakýmsi vyvrcholením roku bude 17. září odhalení pamětní desky generálu Josefu Dostálovi a plukovníku Ladislavu Nedbalovi na zdi klatovských kasáren. Další akce se pak chystá 18. a 19. listopadu do Chrudimi, kde František Machník učil, poznal zde svoji ženu a je zde pochován. Další informace včetně fotografií lze najít na www.facebook.com/machnik2016.

Pavel Šrámek | Úterý 17.05.2016, 21:29 | Informace, zajímavosti, akce | 174x


Vojáci Švejkova pluku

obrazek Nakladatelství Brigadýr, které v loňském roce vydalo zajímavé knížky o zvláštním vlaku pro hlavního velitele čs. armády v roce 1938 a o pozorovatelnách Civilní obrany, se ohlásilo dalším zajímavým titulem s názvem „Vojáci Švejkova pluku“. Jeho autor Jan Ciglbauer, badatel a publicista věnující se vojenským regionálním dějinám, v něm zachytil hned tři témata vztahující se k jihočeské vojenské historii. První tvoří vzpomínky vojáků z obce Chotýčany u Českých Budějovic na 1. světovou válku, které jsou unikátní tím, že se jedná o ucelený soubor výpovědí všech mužů z jedné vesnice. Zaznamenal je ve 20. letech minulého století tehdejší kronikář obce Adolf Šulista, přičemž většina zdejších mužů prožila válku v řadách budějovického 91. pěšího pluku, známého díky Haškovu románu Osudy dobrého vojáka Švejka. Právě 91. pěšího pluku se týká druhé téma, které podrobně popisuje zásah pluku v jihočeském pohraničí koncem roku 1918, kdy se německé obyvatelstvo pokusilo odtrhnout pohraniční oblasti od nové republiky. Poslední téma je pak věnováno pietním památkám a válečným hrobům z období 1. světové války na Českobudějovicku. Publikace tak vrací jména více než 1300 vojákům, jejichž křížky a náhrobky byly odstraněny v 60. a 70. letech minulého století. „Vojáky Švejkova pluku“ o rozsahu 172 stran si za cenu 190 korun můžete již rovnou zakoupit, když zašlete jméno, adresu a počet kusů na mailovou adresu brigadyr (at) seznam.cz.

Pavel Šrámek | Pondělí 18.04.2016, 17:23 | Informace, zajímavosti, akce | 376x


Cena za velmi dobrý počin na poli dějin československé předválečné a poválečné armády v roce 2015

V roce 2015 se opět stala na poli dějin československé předválečné a poválečné armády celá řada velmi zajímavých událostí, takže již podeváté vyhlašujeme cenu za velmi dobrý počin v této oblasti. Jestliže anketa za rok 2014 byla ovlivněna výročím vypuknutí 1. světové války, tentokrát se projevilo zase výročí konce 2. světové války. Uvidíme, koho vyberete jako vítěze. Připomínáme, že v roce 2014 jste dali nejvíce hlasů interaktivní hře Vojenského historického ústavu „Tajemství vojenského kufříku“.

Miniaplikace

Václav Bartoš | Středa 6.04.2016, 10:45 | Cena za velmi dobrý počin na poli dějin čs. armády | 163x


Legiovlak znovu na cestách

obrazek

Počátkem letošního roku jsme naposledy psali o loňské cestě Legiovlaku připraveného Československou obcí legionářskou k 100. výročí československých legií po vybraných městech v České republice. A po pár měsících Legiovlak znovu vyrazil po dalších městech naší republiky. Svoji letošní cestu zahájil v jihočeských Strakonicích, následoval Písek a nyní je v Příbrami. Další je na řadě Beroun, Kladno, Ústí nad Labem, v květnu Teplice, Chomutov, Karlovy Vary, v červnu Cheb, Aš, Plzeň, Rokycany a v červenci Železná Ruda, Klatovy, Domažlice a Bezdružice. Srpen Legiovlak stráví tradičně v Praze a po prázdninách vyrazí z Čech na Moravu, a to v září do Ostravy, Českého Těšína, Opavy, v říjnu do Hranic, Olomouce a v listopadu do Prostějova, Přerova, Bruntálu a Krnova. Poslední zastávkou se stane na přelomu listopadu a prosince Zábřeh. Návštěvníci se mohou těšit znovu na zdravotnický vagon, štábní vagon, ubytovací vagon a další, ke kterým nově přibyl filmový vagon s promítáním filmů s legionářskou tematikou. Další informace včetně virtuální prohlídky Legiovlaku najdete na www.legiovlak.cz.

Pavel Šrámek | Pondělí 4.04.2016, 20:30 | Informace, zajímavosti, akce | 380x


Rozšíření databáze padlých v 1. světové válce

Před rokem jsme psali o rozšíření databáze padlých na webových stránkách Vojenského ústředního archivu Praha www.vuapraha.cz s tím, že se můžeme letos těšit na další rozšíření této databáze. To se skutečně stalo a od 1. března 2016 jsou k dispozici záznamy z roku 1916, současně byly opraveny záznamy z předchozích let. Návštěvníci webu tak mají k dispozici údaje o vojácích pocházejících z území bývalého Československa (Češi, Slováci, Němci, Rusíni, Maďaři atd.), kteří padli nebo zůstali nezvěstní v letech 1914 až 1916. Navíc mají ještě na stejném webu k dispozici naskenovanou další dílčí kartotéku padlých v 1. světové válce, která obsahuje abecedně setříděné kartičky pro celé období války. A i když v hlavní databázi padlých stále chybí ještě dva z celkem pěti válečných let, jsou to cenné informace, které jistě dobře poslouží všem, kteří hledají osudy svých předků z 1. světové války. Vojenský ústřední archiv si zaslouží ocenění za svoji práci a my se budeme těšit na další rozšíření databáze v příštím roce, kdy mají přibýt záznamy za rok 1917.

Pavel Šrámek | Pondělí 7.03.2016, 20:18 | Informace, zajímavosti, akce | 485x


Digitální studovna Ministerstva obrany

Jak jste se mohli dočíst v posledním čísle časopisu Historie a vojenství, spustilo Ministerstvo obrany ČR na podzim loňského roku Digitální studovnu, která má zpřístupnit všechny výstupy digitalizační práce probíhající v tomto resortu, především ve Vojenském historickém ústavu a Vojenském ústředním archivu – Vojenském historickém archivu. Na adrese kramerius.army.cz se tak má postupně objevit literatura k vojenským dějinám českých zemí, kterou dlouhá léta digitalizuje knihovna Vojenského historického ústavu, nebo vojenské úmrtní matriky a kartotéky padlých z první světové války, na jejichž digitalizaci pracuje zase Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv. Digitální knihovna je samozřejmě dlouhodobý projekt, ale již nyní nabízí svým návštěvníkům tisíce stran periodik, knih i archiválií především s tématikou první světová války a prvního československého odboje. Najít zde můžeme třeba periodikum Československá samostatnost, tištěné seznamy ztrát rakousko-uherské armády nebo knihu o osudech turnovského pěšího pluku 94 za světové války. Nahlédnout je také možné do úmrtní matriky pěšího pluku 1 a jeho předchůdců z první světové války a do ukázky kartotéky padlých rakousko-uherských vojáků z téže války.

Pavel Šrámek | Úterý 23.02.2016, 18:06 | Informace, zajímavosti, akce | 603x


Legionáři s lipovou ratolestí

obrazek Jak již víte z našich tipů, ve čtvrtek proběhl v Domě kultury v Uherském Brodě slavnostní křest knihy „Legionáři s lipovou ratolestí“. Zúčastnili se ho autoři Eduard Stehlík, Karel Černý a Antonín Seďa a řada hostů včetně náčelníka Generálního štábu Armády ČR generálporučíka Josefa Bečváře. Šlo již o v pořadí třetí svazek této řady připomínající legionáře, kteří dosáhli v československé armádě generálské hodnosti. Zatímco oba první dva svazky byly věnovány rodákům z Kraje Vysočina, tentokrát se autoři zaměřili na Jihomoravský a Zlínský kraj. Vzniklo tak celkem 16 životopisů legionářů, mezi kterými můžeme nalézt hned čtyři, kteří dosáhli místa náčelníka Hlavního štábu československé armády (Ludvík Krejčí, Vladimír Kajdoš, Bohumil Boček a Šimon Drgáč), nebo tři, kteří zastávali ministerské posty (František Nosál, Sergěj Ingr a Vladimír Kajdoš). Všechny životopisy doprovází stejně jako u minulých svazků zajímavé fotografie a další dokumenty. Nová publikace vzbudila v Uherském Brodě mezi přítomnými značný zájem a všechny jistě potěšila informace, že autoři již chystají další svazek věnovaný legionářům – generálům z Královéhradeckého kraje.

Pavel Šrámek | Pondělí 18.01.2016, 20:28 | Informace, zajímavosti, akce | 336x


Návštěvy tvrzí čs. opevnění

obrazek

Jak už víte z našich tipů, až do konce roku 2015 můžete navštívit největší nedokončenou tvrz československého předválečného opevnění Stachelberg u Trutnova, a to každou sobotu ve 13 hodin. Není to ale jediná možnost zhlédnout nejmohutnější prvek československého předválečného opevnění tvořený vedle nadzemních objektů rozsáhlým podzemím. Tvrz Bouda nedaleko města Králíky bude pro veřejnost zpřístupněna každý den od soboty 26. 12. 2015 až do pátku 1. 1. 2016, a to vždy v 11 a 13 hodin. Tvrz Hůrka na okraji města Králíky pak bude otevřena také každý den od neděle 27. 12. do čtvrtka 31. 12. 2015, přičemž vstup se otevře v 11, 13 a ještě v 15 hodin. Další tvrz Dobrošov nad Náchodem je připravena otevřít své podzemí po předchozí objednávce. Pokud tedy plánujete strávit závěr roku na horách, můžete si zimní radovánky zpestřit zajímavou návštěvou československého opevnění.

Pavel Šrámek | Neděle 20.12.2015, 10:10 | Informace, zajímavosti, akce | 389x